Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení…
Miguel de Cervantes 1547-1616

Kmenové buňky: staronová naděje pro řešení střevních zánětů

Desítky časopisů, tisíce vědců, desetitisíce článků a jedna Nobelova cena. Kmenové buňky známe již dlouho, přesto jsou to jedny z hlavních vycházejících hvězd současné medicíny. Jak mohou pomoci nemocným se střevními záněty?

Kmenové buňky: staronová naděje pro řešení střevních zánětů
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Člověk vzniká z jedné jediné buňky. Tato tzv. zygota nese v jádře naši kompletní genetickou informaci – jednu polovinu od otce, druhou od matky. Zygota se rozdělí na 2 buňky naprosto totožné s původní, z nich vzniknou 4 buňky a tak dále. Postupně vyroste celý lidský jedinec, v jehož těle nese každá buňka tutéž kompletní genetickou informaci. Čím to, že tedy nejsme jen jednolitá buněčná masa?

  • Buňky, aby mohly tvořit různé orgány, postupně získávají specializaci.
  • K tomu dochází prostřednictvím nejrůznějších látek a působků, které zapříčiní „vypnutí“ některých genů a naopak zvýšenou aktivaci jiných.
  • Jde o složitý proces, jehož výsledkem jsou vysoce specializované buňky nejrůznějších tvarů, velikostí a schopností.

Nepopsaný list

Kmenová je ta buňka, která ještě nezískala žádnou orgánovou specializaci a teprve čeká na signál, který ji namíří určitým směrem. Nacházíme je nejen u nedovyvinutých zárodků (tzv. embryonální kmenové buňky), ale i v dospělém organismu. Většina tkání, jako například krev nebo vnitřní výstelka střeva, se totiž musí pravidelně obnovovat. A nové buňky nevznikají nijak jinak než právě dělením a specializací v těle dobře ukrytých buněk kmenových. Pravidlem, které ale neplatí absolutně, je, že embryonální kmenové buňky se mohou specializovat na jakýkoliv buněčný typ, zatímco u těch odebraných z již narozeného lidského jedince je variabilita omezená. Když se vědcům podaří odebrat kmenové buňky, mohou je nějaký čas pěstovat a množit. Klíčem k tomu, aby z nich vytvořili specializované buňky, je přidání stimulačních působků. Ty je třeba buďto znát a dodávat uměle, nebo kmenové buňky umístit do organismu, kde jsou tyto látky přítomné přirozeně.

Kauza píštěl 

Tým jihokorejských vědců se zabýval problémem uzavírání píštělí u Crohnovy choroby. To jsou „tunely“, které vznikají v důsledku zánětu a spojují buď jednu část střeva s jinou, vzdálenější, nebo střevo s jiným orgánem – třeba s močovým měchýřem nebo s povrchem kůže. Tyto píštěle je třeba odstraňovat – děje se tak chirurgickým sešitím či různými tkáňovými lepidly. Někdy se však s nimi nedělá nic. 

  • Jihokorejci v malé, ale jedinečné studii zkoušeli aplikovat do píštělí pacientů směs lepidla a kmenových buněk odebraných z vlastní tukové tkáně nemocných. 
  • Výsledky byly excelentní: tři čtvrtiny z 36 takto operovaných lidí měly ještě dva roky po zákroku píštěl zcela zarostlou.
  • K podobně uspokojivým výsledkům s různými úpravami postupu došla i celá řada dalších vědecko-chirurgických týmů.

Jemná záplata

Zánět vyvolává ve střevech zvředovatění a poškození sliznice. Vědci z univerzity v Kodani vyzkoušeli, zatím na myších, zajímavý postup: Ze střev odebrali kmenové buňky a z nich vypěstovali „záplaty“, které pak aplikovali na poškozené oblasti střevní sliznice nemocných myší. Buňky, umístěné do podmínek střeva, se rychle specializovaly na elementy sliznice a velmi usnadnily hojení zánětlivých poškození, které probíhalo pod záplatou.

Vynulování imunitního systému

Může se zdát zvláštní, že k léčbě střevních zánětů jsou vzácně využívány i krevní kmenové buňky – ty, které leží v kostní dřeni a vytvářejí nové krvinky a krevní destičky. Bílé krvinky totiž hrají hlavní roli v autoimunitním zánětu, který postihuje střevo, a za transplantací vlastních kmenových buněk krve se tak skrývá odvážný nápad: „resetovat“ imunitní systém.

  • Kmenové buňky jsou pacientovi odebrány a pak znovu aplikovány poté, co prodělá chemoterapii. Ta má odstranit všechny staré, „zmatené“, na vlastní buňky útočící bílé krvinky.
  • Jde o metodu s řadou rizik a nejasností, která však může znamenat naději pro lidi trpící těžkými, neustále se vracejícími formami střevních zánětů.
  • Pokud jde o člověka s vrozenou poruchou imunitního systému, nabízí se, zatím však spíše teoreticky, i možnost „výměny“ imunitního systému díky kmenovým buňkám od jiného dárce.

Čas rozhodne 

Pokud se cítíte zahlceni informacemi o kmenových buňkách, vězte, že to není zdaleka všechno. Jejich potenciál je obrovský a studie a pokusy probíhají ve spoustě oborů, střevní záněty nevyjímaje. Jestli budou některé z nich zavedeny do rutinní praxe, to by mělo ukázat příštích několik let.

(luko)

Zdroje:
www.medicalnewstoday.com
www.webmd.com
www.healthline.com
www.ncbi.nlm.nih.gov

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 1

Čtěte také

Euroklíč pro snadnější pohyb mimo domov

Euroklíč pro snadnější pohyb mimo domov

Chytrá kapsle, která šetrně vyšetří střeva

Pomocí kapslové endoskopie lze během pár hodin bezbolestně zkontrolovat celé trávicí ústrojí. Tato metoda se již nějakou dobu využívá...

Fekální transplantace: když cizí stolice pomáhá

Pro osoby s onemocněním střev, u kterých převládají ve střevní mikroflóře škodlivé bakterie, může být vhodným řešením fekální transplantace....

I s vývodem střeva si můžete užít letní vodní radovánky

I s vývodem střeva si můžete užít letní vodní radovánky

Nespecifické střevní záněty často doprovází bolest kloubů

Nespecifické střevní záněty často doprovází bolest kloubů

Cestování se střevními záněty

Léto vybízí k poznávání nových destinací. Toužit po tom mohou i osoby trpící záněty střev. Aby se ale toto...

Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Polévka s vůní orientu: jak si připravit domácí Pho Bo