Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení…
Miguel de Cervantes 1547-1616

Smažený kapr a bramborový salát

Smažený kapr a bramborový salát
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

V předchozím povídání, o svém pobytu v nemocnici, jsem skončila vtipnou historkou z příjmu. Možná vás však víc zajímá, jakým způsobem jsem byla léčená a jak jsem se tehdy popasovala s jídlem ve vánočním období, které následovalo po mém návratu z nemocnice.

Jako nejdůležitější léčbu jsem tehdy vnímala kortikoidy. Mají rychlý nástup účinku. Navíc jsem první dny pila pouze čistý bílkovinný nápoj a dostávala kapačky s výživou. Poté, co jsem se vrátila z nemocnice, jsem ještě byla na „nutridrinkách“ s velkou dávkou bílkovin. Od té doby se mi z vůně proteinových nápojů trochu zvedá „kufr“, tedy žaludek. ;-)

Ale zánět se mi zklidnil, takže přibližně za čtrnáct dní a těsně před Mikulášem jsem se z nemocnice ocitla zase doma. Vánoční náladu jsme však s rodiči příliš neměli. Mamka se bála mi cokoliv z vánočního cukroví dát a stejně tak jsme řešili, co budu jíst k vánoční večeři. Přece jen po takové „hladovce“ není možné začít jíst hned všechny druhy a úpravy jídla.

Tehdy mě nejvíc trápilo omezení sladkostí a také představa, že ostatní budou jíst smaženého kapra, a já ne. A to i přesto, že nijak zvlášť mi kapr nechutná. Pamatuji si doteď, a to je opravdu více než deset let, že jsme ke štědrovečerní večeři jako přílohu ke kaprovi měli namísto bramborového salátu bramborovou kaši. Moje rodiče kaše ke kapru tak nadchla, že už si k němu dělají jen tu kaši. :-)

Kapra mi tehdy mamka udělala na vodě, kmínu a bylinkách a mně to, světe div se, chutnalo. Tehdy jsem byla dojatá, že i přes stav, v jakém jsem byla, jsem si mohla pochutnat a radovat se z Vánoc. Po Vánocích jsem postupně začala jíst vše a dnes už si téměř ani nevzpomenu, jak moc jsem řešila, že si nemůžu dát smaženého kapra.

Od té doby už zase jím stejnou štědrovečerní večeři jako většina lidí v Česku, a to i přesto, že několik měsíců na to se rozjel zánět celého tlustého střeva. Z toho dalšího ataku jsem se nakonec dostávala více než dva roky. Ale i z něj jsem se dostala do remise. Dokonce do úplné, a lékaři mi tak nemuseli udělat vývod.

Takže můj tehdejší kapr na vodě a bylinkách byl ojedinělým řešením, které vzniklo jako nutnost po nedobrovolné hladovce v nemocnici. Tohle řešení mě však povzbudilo. Vím totiž, že kdybych zase někdy skončila na vyživujících kapačkách a pití proteinových nápojů, můžu se pak do života zase vrátit postupným zaváděním dobrých a přitom „zdravějších“ jídel, na kterých je možné si také pochutnat.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 4

Čtěte také

Psychosomatika: nemocné tělo... často je nemocná i duše

Psychosomatika: nemocné tělo... často je nemocná i duše

Čtyři triky proti zácpě

Čas od času tahle nepříjemnost potká každého člověka. Spíše než běžet hned do lékárny pro nějaká laxativa, je lepší...

Příprava na kolonoskopii ve čtyřech krocích

Vyšetření tlustého střeva jistě není ničím, co by kdokoliv z nás absolvoval s radostí. Pokud vám jej lékař doporučí,...

Zúžení střev u Crohnovy choroby: Proč vznikají a jak se řeší?

Zúžení střev u Crohnovy choroby: Proč vznikají a jak se řeší?

Možnosti léčby střevních zánětů: od klasiky po moderní cílenou léčbu

Možnosti léčby střevních zánětů: od klasiky po moderní cílenou léčbu

Bolest při střevním zánětu: tvrdý oříšek pro lékaře, peklo pro pacienta

Máte-li potíže se střevy, pak pozor na skryté nebezpečí. Zjistěte, proč většina léků proti bolesti není pro lidi s...

Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Žloutenka a její léčba