Grilované maso a zelenina – ano, nebo ne při střevních zánětech?

Možná patříte mezi ty, kteří stravu při střevních zánětech tolik neřeší a dají si s chutí v podstatě cokoliv. Bohužel takových, kteří navzdory Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě můžou jíst úplně všechno, mnoho neznám. Většina pacientů s IBD některé potraviny těžko snáší. Jak je to konkrétně s oblíbenými letními pokrmy? S grilovaným masem, uzeninami i zeleninou? Do jaké míry je lze konzumovat, pokud trpíte střevními záněty?

Naštěstí patřím mezi ty, které kolitida výživově příliš neomezuje. Přesto vím, že ne vždy mi každé jídlo nebo potravina sednou a strávím je bez problémů. Mezi potraviny, které mě buď nadýmají, nebo prohánějí, patří například veškeré kynuté buchty, kukuřice anebo překvapivě i neloupaná jablka, u nichž mi pravděpodobně vadí jejich slupka.

Taky jsem vypozorovala, že v létě můžu jíst více syrové zeleniny a ovoce, ale na podzim a v zimě mi ve větším množství nedělají dobře. Dlouho jsem si lámala nad tím hlavu, proč jen na podzim a v zimě?

Rozdílný vliv potravin a jídla v průběhu roku

Vysvětlení jsem našla v principech stravování tzv. podle pěti elementů. Pokusím se zmíněný systém vysvětlit právě na grilování.

Principy výživy podle pěti elementů vychází z původní čínské medicíny a mimo jiné se v nich mluví i o tzv. termickém efektu potravin. To znamená, že každá potravina i pokrm mají rozdílné teplotní účinky na náš organismus. Obecně se dá říct, že zelenina a ovoce ochlazují a například alkohol, pepř a pikantní potraviny zahřívají.

Stejně tak lze podle těchto kritérií posoudit i výsledný pokrm. Když je složený ze „zahřívajících“ potravin, spíše tělo zahřívá, když převažují „ochlazující“, má opačný efekt. Termický vliv pokrmu na organismus ovlivňuje i jeho úprava. Když dlouze vaříme, pečeme, grilujeme nebo smažíme, zvyšujeme tím zahřívací účinky jídla. 

Což dobře vysvětluje, proč máme v horkém létě větší chuť na studená jídla, syrovou zeleninu i saláty, které ochlazují. Naopak v zimě spíše oceníme dlouho pečenou kachnu s knedlíkem a se zelím, polévky a celkově teplá až hutná a dlouze připravovaná jídla.

Opatrně s grilováním

Z tohoto pohledu patří grilování mezi tepelné úpravy, které zvyšují „horkost“ pokrmu a následně i našeho těla po jeho konzumaci. V horkém létě jde vlastně o poměrně nevhodnou tepelnou úpravu. Takové jídlo nás totiž může opravdu až „přehřát“.

Pochopitelně když si třikrát během léta dopřejeme grilované maso, určitě se nám nic nestane. Ale třikrát týdně už nám grilování může uškodit. A to nejen našemu zažívání. Paradoxně by tedy moje rada měla znít: Grilujte v zimě.

Jenže grilování bývá i společenskou událostí. Respektive i v malém počtu osob nebo jen ve dvou nás k němu láká krásné počasí a možnost sedět venku i večer. Proto jde spíš o to, zvolit tu správnou míru a řídit se zdravým rozumem i našimi pocity. 

Jak na letní grilování 

Osobně radím toto: 

  • Negrilujte denně, spíš jen svátečně. 

  • Maso nepřipravujte dočerna.

  • Vyhýbejte se grilování uzenin, vepřového a hovězího, lepší je grilovat drůbeží maso, ryby nebo zeleninu.

  • K masu jezte dostatek syrové zeleniny. Tedy samozřejmě takové, kterou dobře strávíte.

Když se na téma podíváme (nejen) z pohledu jedince se zánětlivým střevním onemocněním, vlastně ani nejde o příliš velké omezení. Uzeniny nejsou v našem jídelníčku doporučované, a pokud konzumujeme maso, nejčastěji je doporučováno právě drůbeží nebo rybí. Pokud jde o zeleninu, záleží na vás. Je dobré si postupně vypozorovat, jak trávíme zeleninu v průběhu roku. Mění se to s ročním obdobím? Nejen z mých zkušeností vím, že vyjma pacientů se stenózami většina z nás obvykle tráví zeleninu nejlépe právě v létě. 

Přeji vám dobrou chuť při občasném grilování a užijte si jaro a léto.