Ovoce, zelenina, oříšky – jaké druhy a v jaké úpravě dělají pacientům s IBD dobře?

Když mi v roce 2003 diagnostikovali ulcerózní kolitidu, dozvěděla jsem se, že bych měla dodržovat bezezbytkovou dietu. Dokonce to vypadalo, že „bezezbytkově“ budu jíst už navždy. To mě vyděsilo. Přemýšlela jsem, co s tím budu dělat. Bylo mi dvacet a ještě jsem částečně žila u rodičů. Studovala jsem vysokou školu a moje mamka se bála mi různá jídla uvařit, aby mi neublížila.

Bylo zrovna léto a sezóna domácích rajčat a paprik byla v plném proudu. Mamka nechtěla, abych jedla syrová rajčata a papriky a nutila mě, abych si je spařovala. Já to ale odmítla a po malém množství jsem je začala jíst hned pár dnů po stanovení diagnózy zase syrové. K mému překvapení jsem zjistila, že je trávím úplně bez problémů a že to možná s bezezbytkovou dietou nebude tak zlé.

Rajčata a kukuřice

Na druhou stranu mám hodně přátel s kolitidou a hlavně Crohnovou chorobou, kteří rajčata i papriky tráví špatně. Kamarádka dokonce zažila obrovské bolesti v břiše a následnou hospitalizaci poté, co snědla najednou dvě rajčata. I když ji naštěstí druhý den z nemocnice propustili bez nutnosti operace nebo většího lékařského zásahu, od té doby se rajčat ani nedotkla. Je však důležité říct, že kamarádce se Crohnova nemoc projevuje stenózami neboli zúžením střeva.

Za ty roky s nemocí jsem zjistila, že jsou období, kdy některé ovoce i většinu zeleniny trávím dobře. Dokonce i syrové a se slupkami. Pak ale najednou přijdou momenty, kdy ty samé potraviny snáším hůř. Typické je to například pro kukuřici, která občas vychází ven i v podobě „kukuřičného klasu“. Není přitom příliš podstatné, jestli jsem právě v remisi, nebo relapsu, i když při aktivitě nemoci se to děje častěji. Pak mám období, kdy strávím téměř vše. I tu kukuřici. Naučila jsem se to neřešit, a když mám chuť, tak si kukuřici dám, protože ji mám moc ráda.

Taky jsem vypozorovala, že na trávení syrového ovoce a zeleniny má u mě vliv roční období. Když je léto, tak je snáším velmi dobře, naopak čím blíž k podzimu a zimě, tím je to horší. Možná je to tím, že se říká, že syrové ovoce a zelenina ochlazují. Takže v létě, kdy to tělo ocení, je snáze zvládne strávit. Naopak s nastupujícími chladnějšími dny potřebuje víc zahřívat a lépe stráví tepelně zpracované ovoce a zeleninu, které touto úpravou ztrácí ochlazovací vlastnosti.

Meloun, hroznové víno a jablka

I u melounu se mi objevují období, kdy jej hůř toleruji. V období relapsu je to špatné téměř vždy, naopak v době remise s jeho trávením potíže nemám, jen mě ve velkém množství donutí běhat na toaletu. Na malou i velkou, remise neremise. S koncem melounové sezóny jej trávím hůř a hůř. Sama pro sebe si to opět vysvětluji termickými účinky potravin v průběhu jednotlivých ročních období.

Na hroznové víno jsem si dávala pozor od začátku, což dělám doteď, navzdory dlouhodobé remisi. Nedělají mi totiž dobře slupky z bobulí. Taky jsem opatrná na slupky z jablek, které mě nadýmají. Proto si je většinou loupu a díky tomu trávím dobře. 

Hrušky a švestky

Mám je moc ráda, ale jím je jen v malém množství. Nejenže mě nadýmají, dokonce u mě mají i projímavé účinky. Ve formě sušeného ovoce snad ještě víc. Moji zkušenost ohledně slupek, hrušek a švestek dost často potvrzují i další přátelé se střevním zánětem. Je jedno, jestli s Crohnovou chorobou, nebo s kolitidou. Většina z nás je však schopná poměrně dobře strávit i nadýmavé ovoce, pokud je zpracováno do pyré.

Oříšky a semínka

Mám přátele se střevními záněty, dokonce i s Crohnovou chorobou, kteří konzumují oříšky a semínka bez problémů. Další si zase stěžují, že to není nic pro ně. Já je trávím velmi dobře a dost často je jím ve velkém. Chutnají mi a navíc vím, že mi přinejhorším zrychlí krok směrem k toaletě, když to přeženu s množstvím. Na rozdíl od přátel se stenózami totiž vím, že neskončím kvůli ucpanému střevu v nemocnici. 

Je toho hodně, co se střevními záněty lze a naopak nelze jíst. Je to však velmi individuální a každý z nás si musí vypozorovat účinky jednotlivých druhů ovoce, zeleniny a oříšků sám. I když mnoha lidem tento fakt, byť sdělený lékařem, nesedí. Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby existovala jedna univerzální dieta a jedno univerzální doporučení. Není tomu tak. Ani nejčastěji doporučovaná bezezbytková dieta není nutná a potřebná pro každého.

(vha)

S ulcerózní kolitidou žiju už od roku 2003. Za tu dobu jsem si prošla téměř veškerou dostupnou léčbou v ČR, včetně léčby biologické. Nejprve jsem měla diagnostikovanou proktitidu. Jenže zánět se nakonec rozšířil po celém tlustém střevě a já několik let řešila stav pankolitidy a také možnost stomie. Nakonec se můj stav stabilizoval a jsem i bez operace několik let ve stavu remise.<br> Mám tři děti a na své cestě za zdravím a plnohodnotným životem s chronickým střevním zánětem jsem došla k mnoha poznáním. Jedním z nich je, že pocit štěstí se rodí z toho, co vkládáme do své mysli i do svých úst. Dlouhodobě se věnuji proto výživě těla a duše a také výživovému poradenství. Pomáhám ostatním, nejen lidem se střevními záněty, žít a jíst plnohodnotně a kvalitně i přes nejrůznější obtíže. Kromě blogu na těchto stránkách mě najdete i na webu veronikahanzlikova.cz. Jsem také autorkou několika e-knih a tištěné knihy Příběhy českých superpotravin.
Veronika Hanzlíková