Jak jíst na jaře? Polévky, zelené lístky a klidně i kopřivy

Vždycky, když přicházelo jaro, cítila jsem, jak na mě padá únava. Obzvlášť v období, kdy jsem 5 let v kuse užívala biologickou léčbu. Přes její veškeré pozitivní přínosy mi paradoxně způsobovala i větší únavu. Ale stálo to za to. Díky ní jsem se postupně dostala z pankolitidy do remise. V posledních letech už se cítím mnohem více v pohodě a o svoje tipy, jak se dostat po zimě do kondice, se chci podělit i s vámi.

Respektování ročních období

Jde asi o nejzásadnější poznání, které jsem objevila. Určitě tuhle radu taky znáte: „Respektujte roční období.“ Co to vlastně znamená? V praxi a v současném „moderním“ světě jde o to, co nejvíce sledovat potřeby svého těla, a ne vymoženosti současné doby. Například – nesedět do 3 hodin do rána u počítače nebo televize, ale raději „jít na kutě se slepicemi“, když to jen trochu jde.

Dám příklad, už dva tři roky sleduji, že se mi nejlépe pracuje po ránu. Jsem odpočinutá a na kreativní práci, jako je třeba psaní článků nebo knih, si často sedám i v 6 hodin ráno. Děti ještě spí a já nejsem po celém dni unavená jako třeba večer, kdy s nimi často usínám už v 9 hodin. Jenže tak to nejde dělat celý rok. Vždycky s jarem se mi daří vstávat dřív a dřív a hned po ránu psát. V létě jsem dokonce schopná vstát v 5 hodin ráno a hned pracovat. Klidně bez snídaně.

Jenže s podzimem tahle moje energie i chuť ráno tvořit odchází a přes zimu se utlumí do nutného vstávání s dětmi podle času, kdy s nimi musím vyrazit do školky. A tak je to se spoustou věcí. Prostě v zimě nás příroda i tělo vede k delšímu spánku, většímu odpočinku a klidu. Však i rostliny a zvířata snižují svoji aktivitu a „odpočívají“. Stačí se podívat na medvědy a opravdu se co nejvíce inspirovat. 

Jenže „moderní“ člověk už tohle moc neumí, zapomíná sledovat nejen přírodu, ale i svoje instinkty a potřeby. Můj vzkaz tedy zní, chcete-li být na jaře víc fit, naučte se přes zimu odpočívat a lenošit. Ale ne tak, že proležíte celé odpoledne u mobilu, počítače nebo televize. Asi ani nebudete po večerech drát peří. Spíš to chce vyrazit na ráznou procházku, pak si připravit večeři, strávit příjemné chvíle povídáním s rodinou nebo si přečíst kousek knížky. A jít brzo spát. To platí i v případě jarní únavy.

S ročním obdobím souvisí i jídlo

Když se zamyslíte nad tím, jak žili naši předci, můžete u nich najít inspiraci také v oblasti jídla. Přes zimu jedli převážně tepelně zpracovaná jídla, hodně polévek a kaší, používali kořenovou zeleninu a nakládané zelí. Taky mnohem víc seděli za pecí a po večerech opravdu drali peří. Prostě žili a jedli v souladu s přírodou a s tím, co jim dovolila.

Na jaře toho už měli poskrovnu. Možná nějakou tu mrkev nebo petržel uskladněnou v písku ve sklepě, sušené ovoce a podobně. Proto se v lednu a případně ještě v únoru odehrávaly zabíjačky a období masového půstu předcházela doba plná hodování a tučného jídla, aby získali dostatek energie na „chudé“ jaro. V jarních měsících přicházely ke slovu kopřivové nádivky, jídla z vajíček a první zelené lístky.

Která jídla jsou v tomto období pro nás nejvhodnější?

Určitě polévky. Kromě klasických masokostních vývarů doporučuji zeleninové polévky, a to i ty vývarové. 

Pokud máte ještě možnost se dostat k dýním, vyzkoušejte dýňovou polévku. Udává se, že tato zelenina má zásaditý charakter, a proto je dobře stravitelná a dělá dobře žaludku i celému zažívacímu traktu. Skvělá je i brokolicová, kterou můžete ozvláštnit uzeným lososem. Pokud tedy nedodržujete bezmasý půst nebo nejste vegetariáni. 

A jestli jste nikdy neochutnali kopřivy, zaběhněte si pro ně. Jen prosím trhejte ty, které jsou dál od silnic a továren. Kromě toho, že si z nich připravíte kopřivový čaj, můžete je dát do masové nádivky plněné vajíčky.

Kopřiva a kopřivový čaj

V čem jsou vlastně kopřiva, potažmo kopřivový čaj tak skvělé? Jsou vhodné na více zdravotních obtížích. Tradičně se kopřiva a čaj z ní doporučují na podporu močových cest a vylučování. Kopřivový čaj je oblíbený především díky svým čisticím až detoxikačním účinkům. Jen pozor u žlučníkářů a osob s jaterními obtížemi. Játra jsou naším přirozeným detoxikačním orgánem, a když byste to s popíjením čaje přehnali, mohli byste se čistit až příliš. Třeba i v podobě průjmu. Proto ho zkuste popíjet raději v období remise než relapsu onemocnění.

Kopřiva není obyčejný plevel, ale velmi silná bylinka, takže pozor by si měli dávat všichni ti, kteří užívají léky na ředění krve. Prostě při jakýchkoliv větších zdravotních obtížích a chronických onemocněních bychom se měli ohledně jejího intenzivnějšího užívání poradit se svým ošetřujícím lékařem. Obecně se doporučuje popíjet kopřivový čaj v množství maximálně 2 šálků denně po dobu 2 až 4 týdnů. Poté by měla následovat stejně dlouhá, ne-li delší, přestávka.

Kopřiva obsahuje tzv. polyfenoly. U polyfenolů je prokázáno, že mohou hrát důležitou roli při prevenci, a dokonce i při léčbě chronických onemocnění souvisejících se záněty. Doporučuje se také diabetikům, protože pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. A lidem s artritidami kvůli tomu, že velmi účinně pomáhá tlumit bolesti. Tvrzení o tom, že žahnutí kopřivy je zdraví prospěšné, je skutečně založené na pravdě.

A jak tedy kopřivový čaj připravit?

Na 2 díly (například 2 šálky) studené vody patří 1 díl (1 šálek) kopřivových listů propláchnutých studenou vodou. Vodu s lístky přiveďte k varu, ihned odstavte, poté nechte 5 minut odstát. Odvar sceďte, můžete jej popíjet horký nebo vlažný. Případně ochucený medem.


 

Na své cestě za zdravím a plnohodnotným životem s chronickým střevním zánětem jsem došla k mnoha poznáním. Jedním z nich je, že pocit štěstí se rodí z toho, co vkládáme do své mysli i do svých úst. Díky tomu nyní na svém blogu učím a inspiruji, jak žít a jíst zdravě, vědomě a hravě. Za více než 13 let, co mám diagnostikovanou ulcerózní kolitidu jsem zvládla dostudovat VŠ, přijít o svoji první lásku i další lásky poznat. Žiju příjemný život se svojí rodinou (manželem a malým synem) a i přes některá zdravotní omezení si troufám říci, že je plnohodnotný. Ráda se také dělím o své zkušenosti a poznání formou psaní a jsem autorkou e-knihy 10 klíčů k tajemství potravin.
Veronika Hanzlíková