Zimní sporty při střevních zánětech. Ano, nebo ne?

Když mi ve 20 letech diagnostikovali ulcerózní kolitidu, neviděla jsem v tom žádný problém. Na rozdíl od mých rodičů, kteří byli z mojí diagnózy dost nešťastní. Postupně jsem ale zjistila, že v některých oblastech mého života už to nebude, co bývalo. Například při sportování.

Necelý rok a půl po prvním relapsu jsem s novou atakou kolitidy skončila před Vánocemi v nemocnici. Na Štědrý večer jsem tak měla namísto smaženého kapra kapří maso upravené na vodě s kmínem, bylinkami a bramborovou kaší a byla ráda, že jsem doma z nemocnice a můžu relativně normálně jíst. Postupně jsem do svého života začala vracet nejen běžné jídlo, ale i pohyb, který jsem díky tehdejšímu relapsu úplně omezila.

Návrat na lyže

Přestat jsem musela jen s některými druhy sportu, při nichž mi otřesy a prudké pohyby zhoršovaly můj celkový zdravotní stav. Pár týdnů po Vánocích jsem se dokonce po několika letech vrátila k lyžování. A to i přesto, že jsem ještě dobírala kortikoidy a občas akutně odbíhala na záchod. Byla jsem ale nadšená, protože jsem zjistila, že sjezd z kopce mým střevům nevadí a moje zažívání je při sjezdování i po něm úplně v pohodě.

Na rozdíl od jízdy na běžkách, která se mi zdá mnohem namáhavější a více ovlivňuje mé zažívání, obzvlášť v době relapsu. Při běžkování jsem už několikrát musela skákat mimo připravené stopy, abych ulevila svému břichu, a kvůli tomu jsem dokonce párkrát zapadla skoro až po pás do sněhu. Přesto se zimního pohybu na lyžích nevzdávám, pokud tedy zrovna nejsem těhotná nebo čerstvě po porodu.

Každému sedí něco jiného

Loni jsem po rodičovské pauze se dvěma dětmi znovu vyzkoušela sjezdování a moje předchozí zkušenosti se potvrdily. Sjezd na lyžích bude pro mě vždycky zábavnější a zároveň pro moje tělo lepší než běžkování. Na druhou stranu vím, že tohle je velmi individuální, protože někteří moji přátelé s IBD tvrdí, že to mají naopak.

Tak si dovolím dát na závěr jednu radu: Hýbejte se i v zimě, začněte třeba procházkami. Ve druhé fázi, pokud se jen trochu cítíte dobře, popadněte lyže, ať už sjezdové, nebo běžky, a vyzkoušejte, co s vámi konkrétní druh pohybu udělá. Existují jen dvě možnosti. Buď vám sjezdování či běžkování bude sedět a bude vás bavit, ať už při remisi, nebo relapsu, anebo ne. Je to jednoduché jako facka. Přinejhorším se vrátíte k zimním procházkám nebo k jinému druhu pohybu třeba v tělocvičně.

(vha)

Na své cestě za zdravím a plnohodnotným životem s chronickým střevním zánětem jsem došla k mnoha poznáním. Jedním z nich je, že pocit štěstí se rodí z toho, co vkládáme do své mysli i do svých úst. Díky tomu nyní na svém blogu učím a inspiruji, jak žít a jíst zdravě, vědomě a hravě. Za více než 13 let, co mám diagnostikovanou ulcerózní kolitidu jsem zvládla dostudovat VŠ, přijít o svoji první lásku i další lásky poznat. Žiju příjemný život se svojí rodinou (manželem a malým synem) a i přes některá zdravotní omezení si troufám říci, že je plnohodnotný. Ráda se také dělím o své zkušenosti a poznání formou psaní a jsem autorkou e-knihy 10 klíčů k tajemství potravin.
Veronika Hanzlíková