#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jaká dieta zabírá a můžu pít při IBD kafe? Odpovídá Veronika Hanzlíková

Veronika Hanzlíková je odbornou poradkyní výživy se zaměřením na potraviny a také terapeutka celostního poradenství pro zdraví a výživu. Od roku 2003 žije s diagnózou ulcerózní kolitidy – chronickým zánětem tlustého střeva. Své mnohaleté zkušenosti předává dál různými způsoby. Píše blog, pomáhá v pacientském spolku, je autorkou e-knihy 10 klíčů k tajemství potravin. Nyní exkluzivně odpovídá přímo na vaše dotazy zaměřené na život se střevními záněty.

1. Obecně se pro zdraví střev doporučuje jíst spoustu vlákniny, pacientům se střevním zánětem ale přesně naopak – co nejméně. To mi přijde zvláštní. Čím to prosím vás je?

Pacienti se střevními záněty musí být při konzumaci vlákniny opravdu opatrní. Je to tím, že vláknina může takzvaně zrychlit střevní pasáž (prostě rychleji a „snadněji“ jdete na záchod) anebo její velký objem ve stravě může zvýšit plynatost, a dokonce u pacientů se stenózami zablokovat průchod tráveného jídla zažívacím traktem. A to u pacientů právě se stenózující formou Crohnovy choroby může být až životu nebezpečné – stenózou zúžené střevo nemusí tlak tráveniny vydržet.

Přesto se pacientům se střevními záněty (kromě pacientů se stenózami) v posledních letech doporučuje vlákninu do stravy v době remise zařazovat (s opatrností to platí i pro syrovou zeleninu a ovoce). U pacientů s ulcerózní kolitidou se udává, že vláknina konzumovaná v rozumné míře může být dokonce podporou pro udržení remise.

2. Dala by se ulcerózní kolitida zvládnout bez léků, jen nějakou dietou? Třeba tou bezezbytkovou?

Ráda bych řekla, že ano, ale bohužel z pohledu našeho, západního přístupu ne. Najdou se však tací, kteří tvrdí, že zvládají kolitidu například paleo stravou, speciální sacharidovou nebo bezlaktózovou či bezlepkovou dietou. Jaký podíl má však na jejich zvládání kolitidy dieta, práce na vlastní psychice a třeba i alternativní způsoby léčby, těžko říci. S alternativním stravováním i změnou životního stylu totiž souvisí i celkové změny v životě a psychickém rozpoložení, proto je možné, že vliv na udržení remise bez léků může mít více faktorů. Zodpovědností každého pacienta proto je, jak se svojí stravou naloží, a určitě se vyplatí najít takový způsob stravování, který zajistí všechny živiny, bude šetrný ke střevům i žaludku a bude pacienta podporovat při udržení remise. Zdali to bude bezezbytková, bezlaktózová, nebo jiná dieta, už je velmi individuální.

 Nicméně i naše, západní medicína uznává, že dieta může velmi ovlivnit průběh onemocnění, především u Crohnovy choroby, kde se dokonce bezezbytková enterální výživa používá jako jedna z možností k navození remise. U kolitidy vliv stravy na udržení či navození remise nebyl oficiálně potvrzen. Přesto doporučuji jakoukoliv dietu konzultovat s vaším lékařem.

3. Myslíte si, že může na střevní záněty pomoct strava bez laktózy nebo bez lepku? Jak to s lepkem a laktózou máte vy?

Díky za zajímavý dotaz. Mám kamarádku s velmi zvláštně se chovajícím zánětem ve střevech a právě jí velmi pomohla bezlaktózová a současně bezlepková dieta. Myslím, že taková strava může být velmi prospěšná a ráda bych ji zvládala i já. Přesto přiznávám, že stále jím mléčné i obilné výrobky. Měla jsem období bez veškerých mléčných výrobků a bylo mi zdravotně i psychicky velmi dobře. Přesto si nyní ráda dám kousek tvrdého sýra, mléko do náhražky kávy (Caro) nebo občas jogurt. Jsem zastáncem toho, že je vhodné snížit konzumaci kupovaného pečiva a nahradit pečivo částečně obilnými kašemi, rýží a třeba jáhlami. Stejně jako si myslím, že není nutné jíst každý den mléčné výrobky.

Z pohledu lékařů může bezlaktózová a bezlepková dieta pomoci těm pacientům, kteří mají druhotnou intoleranci na laktózu a lepek (může vzniknout v důsledku dlouhodobého dráždění střeva zánětem). Podotýkám však, že u pacientů se střevními záněty nedoporučuji kupovat balené bezlepkové pečivo, ale spíš nahrazovat klasické pečivo z obchodů domácím kváskovým žitným chlebem nebo již zmíněnými kašemi (ovesná, rýžová, jáhlová, pohanková).

4. Asi 3 měsíce dodržuji přísně bezezbytkovou dietu, kterou mi doporučila paní doktorka. Zhubla jsem za tu dobu 8 kg a bojím se, aby mi nechyběly nějaké živiny… Nebo je to při této dietě normální, takhle hubnout?

Bohužel zde nevím, zdali máte Crohnovu chorobu, nebo ulcerózní kolitidu. S ohledem na nasazení bezezbytkové diety odhaduji, že pravděpodobně Crohnovu chorobu. Proto doporučuji, abyste se obrátila na svou lékařku a případně si nechte doporučit i nutričního terapeuta. Zaprvé je potřeba vyloučit, zda nepřetrvává ve střevě stále ještě zánět, a proto hubnete. Zadruhé máte pravdu, že by vám mohly chybět některé živiny. Nutriční terapeut by s vámi měl projít váš jídelníček a zhodnotit množství přijatých živin, včetně kvality a obsahu bílkovin. Zároveň bych vám určitě doporučila doplnit do stravy i potravní doplňky, jako jsou například vitamíny skupiny B, železo, vitamín C, případně i rybí tuk a proteinové koncentráty.

5. Můj muž má Crohnovu chorobu, ale nedá dopustit na českou kuchyni – guláš se šesti, bůček, uzené, … Já vím, že by měl jíst jinak, ale nedá si to vymluvit. :-( Měla byste nějaké rady, jak mu vařit zdravěji tak, aby to „nepoznal“?

Opět děkuji za zajímavý a současně těžký dotaz. :-) U vašeho muže záleží na stavu jeho nemoci. Pokud nemá po tučné stravě zrychlený krok směrem k WC a výrazné zdravotní problémy, může pro něj být pohoda a spokojenost z jídla důležitější než „stav jeho výživy“. Máme v rodině obdobný případ (ovšem jedná se kardiovaskulární chorobu) a není způsob, jak přesvědčit, že by bylo lepší aspoň trochu upravit stravu.

Variantou „zdravější“ stravy však mohou být různé polévky, kam se dá „zamaskovat“ například zelenina (rozmixováním), volit alespoň šunku s minimálně 90 % masa, snažit se nezahušťovat omáčky moukou (vyměnit mouku třeba za rozvařený a rozmixovaný brambor nebo kukuřičný škrob) a do omáček nepřidávat tučnou smetanu. Namísto knedlíků můžete ke guláši například nabídnout kvalitní semolinové těstoviny. Moučníky třeba péci z dýně, mrkve, červené řepy nebo cukety. Existují recepty s malým množstvím cukru a přitom jsou i z těchto zeleninových pokrmů skvělé dezerty a jejich konzumenti ani nemusí vědět, že jsou zeleninové. ;-)

6. Proč se u ulcerózní kolitidy zakazuje alkohol? Mně osobně dělá špatně pivo, asi kvůli bublinkám, ale dvě deci vína si dám každou chvíli a v pohodě. Můžu to tak nechat? :-)

U střevních zánětů se obecně alkohol nedoporučuje. Z osobní zkušenosti a od ostatních pacientů vím, že opravdu více ubližuje lidem s kolitidou než s crohnem. Nevím ale proč. Snášenlivost jednotlivých druhů alkoholu je pak ryze individuální. Dvě deci vína denně se však často doporučují s odvoláním na takzvaný francouzský paradox – prostě prospěšné látky ve víně (existuje studie, že jejich blahodárný vliv je podpořen právě obsahem alkoholu) mohou naopak zdraví podporovat. Pokud proti vašemu pití vína nenamítá nic váš lékař, určitě si dvě deci (v průměru jednou denně) dát můžete. Jen doufám, že vaše „každou chvíli“ neznamená každé dvě hodiny. ;-)

7. Jsem vegetariánka a vždycky budu. Ale teď mi diagnostikovali crohna a já nevím, jak to udělat, aby mi nechyběly bílkoviny – luštěniny prý nemůžu vůbec, mléčné výrobky mám omezit… Prosím poraďte!

Zkuste vyzkoušet červenou čočku (ta je nenadýmavá a chová se trochu jinak než ostatní luštěniny), s opatrností si dávejte také tofu nebo tempeh. Můžete si třeba vyrobit domácí „mléko“ z mandlí a vyzkoušet snášenlivost různých fermentovaných výrobků (například pickles). Pokud nemáte diagnostikovanou laktózovou intoleranci a stenózy na střevě, nemusíte se bát zařadit do stravy i fermentované mléčné výrobky (maximálně tak dvakrát týdně). Zajímavý článek o mléčných výrobcích naleznete zde:https://www.celostnimedicina.cz/fermentovane-mlecne-vyrobky-nejlepsi-zdroj-vsech-esencialnich-aminokyselin.htm.

Můžete také zkusit zařadit i miso, semínka chia, houby, ale opět podle své zkušenosti a snášenlivosti (pozor, máte-li stenózy na střevě). Určitě byste měla snadno strávit také quinou, která má vysoký obsah bílkovin. Případně se ozvěte na e-mailinfo@veronikahanzlikova.cz, podle vaší aktuální stravy je možné popřemýšlet více.

8. Je bezpečné žvýkat žvýkačky? A co když je občas spolknu?

Myslím, že při občasném spolknutí, pokud je nejíte několikrát denně, ale stane se to například jednou týdně, by neměly žvýkačky vašemu střevu ani zdraví uškodit. Žvýkání žvýkačky by vám nijak škodit nemělo, jen byste neměl asi žvýkat denně několikatery, protože obsahují sacharidy, které ve zvýšené míře můžou mít projímavé účinky.

9. Co si myslíte o semínkách chia při UC? Mají dobré výživové hodnoty… A když se nechají nabobtnat, tak by třeba nemusela být ani tak těžko stravitelná…

Semínka chia jsou skvělou potravinou. Opět bych doporučila – všeho s mírou. Zařazujte je do stravy třeba jednou dvakrát týdně v podobě jedné lžičky na porci. Jsou i velmi dobrým stimulantem a nedoporučují se jíst večer. Je možné je přidat do chleba nebo třeba dezertů nebo jogurtu. Inspiraci naleznete například zde:https://www.kucharkaprodceru.cz/chia-seminka/.

 10. Nechápu, proč nemám při ulcerózní kolitidě pít kávu. :-( Vy ji taky nepijete?

Káva může mít dráždivý vliv na zažívání a dehydratuje. Já osobně ji nepiji ze dvou důvodů – má na mě příliš stimulující vliv a nemůžu po ní spát a také stimuluje i mé zažívání (tedy i rychlejší vyprazdňování, což v mém případě není potřeba). Opět platí – jako u většiny potravin a pochutin, že jeden ji snáší dobře, jiný ji nemůže. Obecně se kvůli některým svým účinkům při zánětech střev nedoporučuje, ale určitě vám při rozumné konzumaci nevyvolá relaps.

 11. Když ty těžce stravitelné potraviny, jako jsou ovesné vločky, mrkev, hrášek apod., rozmixuju v mixéru na kašičku, můžu si je dát?

Záleží na tom, jestli potřebujete dodržovat bezezbytkovou stravu, nebo ne. Obecně zůstane tahle kaše vlákninou, byť v rozmixované podobě, ale bude lépe stravitelná. Takže jednoznačnou odpověď vám bez znalosti vašeho zdravotního stavu dát neumím. Váš lékař by vám měl umět poradit nebo vás odkázat na dobrého nutričního terapeuta.