A co ta vaše imunita?

Takhle se mě zeptal můj pan doktor, když jsem měla zánět spojivek a rohovky. Mimochodem to byl děsivější zážitek než koloskopie. Asi ne bolestivější než koloskopické vyšetření, o kterém jsem psala v článku Lékařské kontroly, ale rozhodně déle trvající a „obohacený“ o strach, jak budu vidět. Viděla jsem totiž šedivě, oči bolely a slzely, takže jsem nemohla vůbec nic doma dělat a opravdu jsem měla strach.

Naštěstí se oči vyléčily a já vidím zase stejně. Teda stejně nosím i nadále brýle, ale vidím s nimi ostře a nerozmazaně. Zaplaťpánbůh. Nicméně tehdy se mě na to pan doktor ptal kvůli tomu, aby zjistil, zda se nejedná o nežádoucí účinek biologické a imunosupresivní léčby. Obecně se ví, že můžeme být my pacienti s IBD náchylnější na problémy s očima a v případě imunosuprese i na běžné choroby.

Takže jsem si vzpomněla, jak maminka vykládala, že v dětství mi na alergologii imunitu zvyšovali, protože jsem ji měla prý špatnou. Jak šly roky, tak jsem opravdu byla přibližně třikrát ročně nemocná s průduškami a trpěla jsem na chronickou bronchitidu. Pomohly mi až ozdravné pobyty u moře. Možná se má imunita ale naopak vyšvihla tak, že se mi zdravotní problémy překlopily až do stavu ulcerózní kolitidy. Těžko říct. Nicméně jsem zjistila, že opravdu v současné době nemůžu být pro změnu bez léčby snižující imunitu. Vždy, když jsme imunosupresiva s mým lékařem snižovali, objevil se zánět. Několik let jsem byla dokonce na biologické léčbě, která je také imunosupresivní.

Možná je moje imunita jen zmatená, co vše se jí děje. :-) Ale drží a zvládá to naštěstí docela dobře. Až na ten problém s očima, kdy si myslím, že jsem zánět spojivek chytla od svého příbuzného. Prý je tento zánět vysoce infekční. Ovšem právě tohle píšu s rýmou a chrapotem. :-) Rýmu mívám tak čtyřikrát ročně a často se mi k ní přidává právě chrapot, protože neumím svoje hlasivky moc šetřit.

Naštěstí ozdravné pobyty u moře mi pomohly alespoň na chronickou bronchitidu a už několik let jsem kvůli tomu nemusela vzít do úst antibiotika. A jsem za to ráda, protože mám vyzkoušeno, že některá antibiotika mi dokážou opravdu zatopit. Stalo se mi, že rozjely zánět v konečníku. Proto když jsem měla začít brát antibiotika kvůli očím, raději jsem si zavolala svému gastrolékaři, abych se poradila i s ním. A doporučuji podobné situace vždy raději s lékaři konzultovat než kvůli antibiotikům předepsaným na jiný problém spadnout do relapsu.

S ulcerózní kolitidou žiju už od roku 2003. Za tu dobu jsem si prošla téměř veškerou dostupnou léčbou v ČR, včetně léčby biologické. Nejprve jsem měla diagnostikovanou proktitidu. Jenže zánět se nakonec rozšířil po celém tlustém střevě a já několik let řešila stav pankolitidy a také možnost stomie. Nakonec se můj stav stabilizoval a jsem i bez operace několik let ve stavu remise.<br> Mám tři děti a na své cestě za zdravím a plnohodnotným životem s chronickým střevním zánětem jsem došla k mnoha poznáním. Jedním z nich je, že pocit štěstí se rodí z toho, co vkládáme do své mysli i do svých úst. Dlouhodobě se věnuji proto výživě těla a duše a také výživovému poradenství. Pomáhám ostatním, nejen lidem se střevními záněty, žít a jíst plnohodnotně a kvalitně i přes nejrůznější obtíže. Kromě blogu na těchto stránkách mě najdete i na webu veronikahanzlikova.cz. Jsem také autorkou několika e-knih a tištěné knihy Příběhy českých superpotravin.
Veronika Hanzlíková