#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Skalpelem na ulcerózní kolitidu: kdy je nutná operace?

Přibližně 25–40 % pacientů s ulcerózní kolitidou prodělá alespoň jednou za život operační zákrok. Postup nemoci si v některých případech vyžádá vynětí části poškozeného tlustého střeva. Není však třeba propadat obavám, šikovné ruce chirurgů dokážou takřka zázraky.

Přibližně 25–40 % pacientů s ulcerózní kolitidou prodělá alespoň jednou za život operační zákrok. Postup nemoci si v některých případech vyžádá vynětí části poškozeného tlustého střeva. Není však třeba propadat obavám, šikovné ruce chirurgů dokážou takřka zázraky.

Když léky nestačí

Lékaři se snaží ulcerózní kolitidu léčit konzervativně, tedy zejména léky a úpravou životního stylu. Ani moderní farmaceutické výrobky však nejsou všemocné, a tak někdy musí ke slovu přijít operační zákrok. Nejčastěji se jedná o případy nezvladatelného zánětu tlustého střeva a vředů nereagujících na běžnou léčbu. Rychlý transport na sál nastává také v případě těžkého krvácení do zažívacího traktu nebo při vzniku trhlin ve střevech. Někteří jedinci si svobodně vybírají operační léčbu v případě, že onemocnění ovlivňuje jejich schopnost pracovat a žít aktivně. Zánětlivá onemocnění střev také bohužel často vedou k nádorovému bujení. Riziko přeměny buněk postižených zánětem na nádorové buňky se zvyšuje s přibývajícími léty. V případě hrozícího nádorového bujení proto hraje chirurgické vynětí poškozené části střev velmi důležitou roli.

Nejčastější operační zákroky

  • Proktokolektomie s ileostomií – při této operaci lékaři odstraní poškozené tlusté střevo a konečník a poté vytvoří ileostomii, převedeno do češtiny, vyvedou koncové části tenkého střeva na břišní stěnu. Samotná stomie pak umožňuje odvádění stolice z těla ven.
  • Restorativní proktokolektomie – pod složitým názvem se skrývá novější chirurgická metoda, která se provádí ve dvou krocích. Nejprve se odstraní tlusté střevo se zachováním posledního úseku konečníku, tzv. řitního kanálu s netknutými svěrači. Poté se konec tenkého střeva přemění v kapsu, chcete-li vak, a připojí se k řitnímu kanálu. Tyto dva zákroky probíhají asi s dvouměsíčním odstupem. Vnitřní vak z tenkého střeva slouží k hromadění stolice, která může normálně odcházet řitním otvorem, a nemocní jsou tak ušetřeni nepříjemností v podobě stomie.

Život po operaci

Drtivá většina operací v dnešní době proběhne úspěšně. Někdy však může dojít ke komplikacím v podobě infekce operovaných střev, k zablokování střevního průchodu nebo k selhání vytvořené kapsy. I v těchto případech však chirurgové dokážou úspěšně zakročit. Velkou nepříjemností je bezpochyby nutnost péče o stomii. Na druhou stranu moderní pomůcky v současnosti užívané k péči o střevní vývod maximálně zvyšují komfort nemocného. Chirurgická léčba je tak jednoznačně prospěšná. Pomáhá nemocným vrátit sebevědomí, chuť do života a kontrolu nad vlastním zažívacím systémem.

Zdroj: www.webmd.com