Operace při ulcerózní kolitidě: kdy, proč a jak se dělají?

Plánovaně i akutně

U ulcerózní kolitidy se k operaci přistupuje ve třech situacích:

• Když léčba dlouhodobě nevede ke zklidnění zánětu. Ne každému dokonale zabírá udržovací léčba. Dlouhodobý střevní zánět se všemi příznaky může být velmi obtěžující a operace je nadějí na úlevu. Takový zákrok se zvažuje a plánuje dlouho dopředu. Může pomoct i v případě, kdy se člověk udržuje ve stavu bez obtěžujících příznaků jen za pomoci systémových kortikoidů, které mají nepříjemné nežádoucí účinky.
• Když se akutní vzplanutí nedá zvládnout léky. Velmi prudký střevní zánět ohrožuje pacienta například závažným krvácením nebo proděravěním střeva. Když tedy nejde utišit a stav je vážný, na sále se nemocný ocitá během 24 hodin.
• Když se na sliznici objeví předrakovinné ložisko. U nespecifických střevních zánětů je výskyt takových ložisek zvýšený, proto jsou potřeba pravidelné kontroly kolonoskopií. V případě nálezu ložiska je brzy provedená operace jediný možný způsob, jak zabránit vzniku zhoubného nádoru.

Odstranit část střeva nestačí

Když se operuje ulcerózní kolitida, je vždy potřeba odstranit celé tlusté střevo. A to i v případě, že zánět postihoval jen jeho část, například konečník. Bylo totiž zjištěno, že kdyby chirurg odstranil jen nemocnou část, zánět by se do půl roku objevil ve zbylém, dříve zdravém úseku a problém by byl zpátky. Ztráta celého tlustého střeva může znít hrozivě, ale má i jednu velkou výhodu: vzhledem k tomu, že ulcerózní kolitida postihuje jen tlusté střevo a do jiných částí trávicího traktu nezasahuje, vyřeší takováto operace nemoc jednou provždy.

Tři možnosti řešení – která je nejlepší?

Po odstranění tlustého střeva a konečníku (neboli proktokolektomii) končí trávicí trubice tenkým střevem. Tři typy operací, které se u ulcerózní kolitidy používají, se liší hlavně tím, jak je tenké střevo zakončeno – tedy kudy ústí z těla ven.

1. Vývod (stomie). Tenké střevo ústí na břiše, kde je na něj napojen speciální sáček, který si pacient pravidelně mění. Lidé se života se stomií mnohdy obávají. Když se však naučí o vývod správně pečovat, může jít o pohodlné a definitivní řešení střevního zánětu.
2. „Kapsa“ z tenkého střeva. Tento typ operace je v současné době nejčastější. Konečná část tenkého střeva, zvaná ileum, se napojí přímo na řitní otvor. Aby však střevo správně fungovalo, je potřeba vytvořit na konci ilea speciální vak (anglicky pouch), který bude sloužit jako rezervoár stolice. Tento výkon se nazývá „proktokolektomie s ileopouchanální anastomózou“. Když se vše dobře zahojí a správně funguje, jde o nejlepší řešení. Pacienty ale občas trápí záněty vaku nebo částečná inkontinence stolice.
3. Ponechání konečníku. Při tomto výkonu se neodstraní tlusté střevo kompletně, ale nad řitním otvorem se ponechá ještě konečník, na který se napojí tenké střevo. Takové zakončení dobře funguje a je nejpodobnější normálnímu stavu. V ponechaném konečníku se však často objeví ulcerózní kolitida a pacientovi tak zůstanou nejen krvácivé obtíže, ale i zvýšené riziko rakoviny. Tento zákrok se proto v současné době provádí jen výjimečně. 

(luko)

Zdroje: 

www.webmd.com/ibd-crohns-disease/ulcerative-colitis/surgery-ulcerative-colitis#1

ČERVENKOVÁ, Renata. Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-600-7.