#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Na obzoru je nová léčba Crohnovy choroby

Součástí léčby onemocnění známého jako Crohnova choroba by mohly být v budoucnu určité střevní bakterie. Odhalila to největší studie svého druhu. Vědcům se podařilo lépe pochopit, jak se v průběhu nemoci mění složení střevní mikroflóry a jak by to mohlo časem vést nejen k lepší diagnostice, ale i léčbě.

Součástí léčby onemocnění známého jako Crohnova choroba by mohly být v budoucnu určité střevní bakterie. Odhalila to největší studie svého druhu. Vědcům se podařilo lépe pochopit, jak se v průběhu nemoci mění složení střevní mikroflóry a jak by to mohlo časem vést nejen k lepší diagnostice, ale i léčbě.

Některé bakterie jsou v převaze

Vazbu mikrobů na Crohnovu chorobu prokázalo již v minulosti několik předchozích studií. A to zejména u menší skupiny pacientů žijících s onemocněním několik měsíců nebo let. Většina je diagnostikována v dětství či časné dospělosti, a proto se nová studie zaměřila především na několik stovek dětí. Snahou bylo odhalit nový nástroj k předpovědění, u kterého z pacientů se vyvine mírná a u kterého těžká forma nemoci a jaká léčba bude nejúčinnější. Postupně vědci zkoumali vzorky sliznice a stolic u nově diagnostikovaných a ty pak porovnávali se vzorky od zdravých jedinců. Tento postup odhalil, které bakterie se u Crohnovy choroby nacházejí častěji a které naopak méně.

O těchto klíčových bakteriích zatím ale nelze říci, zda chorobu způsobují, či slouží jako ochranný faktor. Nicméně mohou být cenným vodítkem při diagnóze. Tým vědců navíc vytvořil speciální postup k vypočítání tzv. indexu mikrobiální nerovnováhy, kterým dokáže celkem spolehlivě odhalit pacienty s následným těžkým průběhem nemoci.

Neúčinná antibiotika

Studie také pomohla vysvětlit, proč je léčba antibiotiky často neúspěšná. Pacienti léčení antibiotiky měli ve střevech dokonce mnohem menší počet „dobrých“ bakterií než jedinci bez této léčby. Jinak řečeno, antibiotika zvýraznila již tak přítomnou mikrobiální nerovnováhu.

Z tohoto zjištění by se mohlo zdát logické, že by vhodnou léčbou bylo podání „dobrých bakterií“ – probiotik. Existuje metoda nazývaná fekální transplantace, kdy se pomocí kolonoskopie vpraví pacientovi do střev dávka bakterií od zdravého dárce. Ta byla výborně účinná u pacientů s nemocí trávicího ústrojí, jako je například klostridiový zánět, ale u komplexní Crohnovy choroby se ukázala jako nespolehlivá. U takových pacientů došlo pouze k přechodnému zlepšení. A to nejspíš proto, že kvůli poruše imunitního systému chybí základní složky potřebné k výživě „dobrých bakterií“ a zahubení těch špatných.

Zdlouhavá cesta a snaha o vývoj nových léků

K získání více informací o střevních bakteriích a látkách, které produkují, je nutné další zkoumání. Je možné, že by tyto látky mohly být postupně použity k vyvinutí léčiv k ovlivnění střevní mikroflóry. Bohužel laboratorní studování je ztěžováno faktem, že většina z těchto bakterií nesnese k množení kyslík, a proto je zapotřebí speciální vybavení a techniky.

Vedoucí projektu a jeho skupina se nyní chystají na další studii. U pacientů s crohnem budou testovat vzorky stolice a střevní mikroflóry každé dva týdny v průběhu léčby a během tzv. vzplanutí choroby. Je velmi pravděpodobné, že pokud se jim podaří zjistit, jaké chemické sloučeniny bakterie produkují, budou na dobré cestě k rozluštění záhady a odhalení přesného významu mikrobů při této chorobě. 

Zdroj: www.salon.com