Mikroskopická kolitida – onemocnění pouhým okem nediagnostikovatelné

Mikroskopická kolitida je zánětlivé onemocnění tlustého střeva, které se projevuje především vodnatými průjmy. Označení mikroskopická získala, protože postižení střevní stěny je patrné pouze optickým přístrojem. Kolitida je pak název pro zánět tlustého střeva. Toto nepříjemné onemocnění je léčitelné a naštěstí nezvyšuje riziko rakoviny střeva.

Mikroskopická kolitida se dělí na dva podtypy – lymfocytární a kolagenní. Ačkoliv je jejich mikroskopický obraz odlišný, příznaky i léčba jsou stejné. Někteří vědci dokonce předpokládají, že jde pouze o dvě různé fáze jednoho onemocnění.

Co způsobuje mikroskopickou kolitidu

Přesná příčina vzniku mikroskopické kolitidy zatím není známá, a proto se řadí mezi tzv. idiopatické střevní záněty. Vědci pracují s několika možnostmi, ovšem nejvíce se kloní k názoru, že toto onemocnění vzniká na podkladě abnormální reakce imunitního systému na bakterie žijící ve střevě.

Mikroskopická kolitida se častěji objevuje u žen, lidí starších 50 let, pacientů s autoimunitním onemocněním a kuřáků. Je možné, že svůj podíl na vzniku onemocnění mohou mít i některé léky, které dráždí střevní výstelku, dále také některé infekce, genetika a špatné vstřebávání žlučových kyselin.

Příznaky mikroskopické kolitidy

Mezi symptomy mikroskopické kolitidy patří:

  • přetrvávající vodnatý průjem,
  • bolesti břicha, křeče,
  • nucení na stolici,
  • nadýmání,
  • hubnutí,
  • nevolnost,
  • únik stolice (především v noci),
  • dehydratace.

Jak se mikroskopická kolitida diagnostikuje

Jak již bylo naznačeno na začátku, diagnózu mikroskopické kolitidy definitivně potvrdí typický obraz ve vzorku střevní výstelky pod mikroskopem. Tomu předchází další vyšetření, protože tyto příznaky způsobuje celá řada onemocnění.

Základem je vyšetření lékařem, který se kromě symptomů soustředí také na případná autoimunitní onemocnění, užívané léky a stravovací návyky. Součástí diagnostiky je vyšetření krevního obrazu (počet krvinek) a vyšetření stolice, kde se pátrá po přítomnosti patogenů. Následuje koloskopie, kdy lékař prohlédne tlusté střevo pomocí endoskopu (ohebný přístroj s kamerou) a odebere vzorky střevní výstelky pro histologické vyšetření mikroskopem. U lymfocytární formy nacházíme pod mikroskopem zvýšený počet imunitních buněk (lymfocytů) ve výstelce střeva, u kolagenní formy jde o ztluštění kolagenní membrány pod výstelkou.

Léčba mikroskopické kolitidy

Terapie patří do rukou gastroenterologa, který ji přizpůsobí tíži onemocnění. Ke zvládnutí příznaků mikroskopické kolitidy se užívají léky proti průjmu, protizánětlivé léky či lokální kortikosteroidy. U závažných forem se užívají léky tlumící imunitní systém nebo biologická léčba. V krajních případech se sahá po chirurgickém řešení, které je ale u mikroskopické kolitidy vzácné.

Také je důležité přijmout některé změny v životě – zanechat kouření, vynechat některé léky či změnit jídelníček. Pacient s mikroskopickou kolitidou by měl pít dostatek tekutin, aby zabránil dehydrataci, měl by se vyhýbat kofeinu a přidaným cukrům, snížit množství tuků a vlákniny v potravě a případně se vyvarovat mléčných produktů či lepku, pokud zhoršují příznaky.

(jala)

Zdroje: