Mesalazin a biologická léčba – konkurenti, nebo spojenci?

Nové někdy neznamená lepší

Zavedení biologické léčby představuje zatím poslední zásadní průlom v ovlivňování chronických střevních zánětů. Naproti tomu mesalazin (ze skupiny aminosalicylátů) je základní lék, který je na nespecifické střevní záněty (IBD) předepisován desítky let. Podobně tradiční jsou i další léčiva používaná na Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu – kortikoidy, imunosupresiva, popřípadě antibiotika.

V medicíně však neplatí, že co je novější a dražší, musí být zaručeně lepší. Lékař pro pacienta nevybírá léky náhodně, ale přesně ví, co je nejvhodnější pro konkrétního nemocného a formu jeho choroby. Vychází přitom z důkazů, které byly nasbírány dlouholetým výzkumem a sledováním.

Každý lék má své místo

Na základě těchto důkazů vznikají léčebná doporučení. Ta pro Crohnovu chorobu se mírně liší od doporučení pro ulcerózní kolitidu. Zjednodušeně však platí, že:

• Aminosalicyláty (mesalazin) dostane člověk s IBD jako první. U většiny pacientů s mírnou nebo středně těžkou formou onemocnění postačují k udržení nemoci pod kontrolou.
• Kortikoidy se užívají ke zvládnutí akutní fáze zánětu. Přidávají se k mesalazinu, pokud on sám nestačí, nebo jsou předepsány zároveň s ním. Zaberou zhruba u dvou třetin pacientů. Některé (např. prednison) mají systémové účinky, jiné (např. budesonid MMX) působí především lokálně ve střevě.
• Imunosupresiva (azathioprin, 6-merkaptopurin, …) přicházejí na řadu, pokud aminosalicyláty a kortikoidy dostatečně nezabírají. Mohou být podávána současně s mesalazinem a kortikoidy nebo být předepsány „místo“ kortikoidů, které by se měly užívat jen po omezenou dobu.
• Biologická léčba je určená lidem se středně těžkou až těžkou formou střevního zánětu, kterým nepomohla standardní léčba výše zmíněnými preparáty nebo kteří tuto léčbu špatně snášeli. Dokáže dostat nemoc pod kontrolu a udržet ji na uzdě. Pacient začne biologické léky užívat obvykle dohromady s předchozími léčivy, která je možné postupně odebírat. Nakonec pacient užívá pouze kombinaci mesalazin + biologická léčba, nebo dokonce biologickou léčbu samotnou. Konkrétní postup však závisí na vývoji onemocnění.

Lékař ví, proč (ne)předepisuje

Objevení biologické léčby dalo lékařům novou možnost, jak pomoci pacientům se závažnými nebo komplikovanými střevními záněty. Existují však dobré důvody, proč není předepisována hned napoprvé každému. Kromě ohromné finanční náročnosti, kterou by zdravotnický systém nebyl schopný zvládnout, je důvodem třeba i vysoké riziko nežádoucích účinků. Biologická léčba je spojena s vyšším výskytem některých infekcí, autoimunitních onemocnění a nádorů. A protože rizika léčby nesmějí nikdy převyšovat přínosy, musí lékař předepisovat léky rozvážně a z dobrého důvodu. Pro „házení korunou“ není v moderní medicíně místo.

(luko)

Zdroje:
www.ccfa.org
www.ncbi.nlm.nih.gov
gut.bmj.com