#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Doplňky stravy pro pacienty s IBD: Mají vůbec smysl?

Vitamínové a minerální přípravky se těší stále rostoucí popularitě. Zdravý člověk s vyváženou stravou je ale k životu téměř nepotřebuje. Jak je to u osob s nespecifickými střevními záněty? Některé doplňky pomohou, jiné mohou i ublížit.

Potravina, ne lék

Doplňky stravy nejsou považovány za léky, nýbrž za speciální potraviny. Nemusí, ba dokonce ani nesmí zákazníkům slibovat vyléčení. Pozitivní vliv některých doplňků na zdraví je ale dokumentovaný, a to, spolu s reklamou, vede stále více lidí k jejich užívání. Obvykle to nevadí – výrobce totiž musí zaručit neškodnost. Pacienti s nemocnými střevy ale patří k jedincům, kteří by k potravinovým doplňkům měli přistupovat obzvlášť ostražitě. 

Potřebuji náhražku?

Střevní zánět může, ale nemusí ovlivnit schopnost organismu vstřebávat živiny z potravy. Zrovna tak může, ale nemusí omezovat člověka v jeho dietě – například kvůli problémům s trávením některých potravin. Pacienti se proto často ptají: Mám užívat doplněk stravy preventivně, nebo počkat, až u mne vznikne nedostatek? Jednoznačná odpověď neexistuje.

  • Dle některých studií je při aktivním zánětu vhodné v přírodní, snadno vstřebatelné formě doplňovat všechny vitamíny, zejména A a E.
  • Vitaminem C v zimních měsících též nic nezkazíte – pozor ale na jeho „megadávky“.
  • Přidávání vápníku a vitamínu D je doporučováno pacientům užívajícím kortikoidy. Jde o prevenci vzniku osteoporózy.
  • Doplnit kyselinu listovou a vitamín B12, které jsou zásadní pro správnou krvetvorbu, může být potřeba u lidí po operaci střeva nebo s chronickými průjmy. Hodí se též pro jedince užívající aminosalicyláty.
  • Železo může organismu scházet kvůli krvácení ze zanícené střevní sliznice. Před doplňováním je ale lepší prokázat jeho nedostatek jednoduchým krevním testem.

Obecně platí, že je lepší užívat doplněk stravy z konkrétního důvodu spíše než přípravky multivitamínové. Před nákupem je vhodné poradit se se svým gastroenterologem. Nikdy není správné vnímat výrobek tohoto typu jako náhražku rozmanité a kaloricky dostačující stravy.

Více škody než užitku

Jsou ale potravinové doplňky, u kterých bychom se měli mít na pozoru.

  • Obecně mezi ně patří vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) a minerály (draslík, jód, hořčík) – může dojít k předávkování.
  • V případě rostlinných přípravků obsahujících směs látek je třeba počítat s rizikem alergické reakce.
  • Lidé s aktivním zánětem, kterým byla naordinována bezezbytková strava, by se měli vyvarovat doplňků s obsahem vlákniny, jako jsou například inulin či mladý ječmen.
  • Kombucha může být špatně snášena kvůli obsahu plynů v nápoji.
  • U přípravků s aloe vera bylo dokumentováno zlepšení, ale i zhoršení střevního zánětu.

To, že doplňky stravy nemohou nahradit odborníkem předepsanou léčbu choroby, je v případě střevních zánětů bez diskuze. A to i v případě, že slibují „protizánětlivé účinky“ nebo „očistu organismu“. Pozitivní vliv většiny populárních látek, jako jsou například chlorella, kombucha či hlíva ústřičná, na nespecifické střevní záněty totiž zatím nikdo neprokázal.

(luko)

Zdroje:
www.huffingtonpost.com
www.crohn.cz