Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení…
Miguel de Cervantes 1547-1616

Možnosti léčby střevních zánětů: od klasiky po moderní cílenou léčbu

Volba optimálního léku při nespecifických střevních zánětech vyžaduje individuální posouzení rozsahu, aktivity a dosavadního vývoje nemoci, ale také účinku předchozí terapie. Představíme vám preparáty, které patří k nejčastěji užívaným.

Možnosti léčby střevních zánětů: od klasiky po moderní cílenou léčbu
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

1. Aminosalicyláty

Sulfasalazin a mesalazin jsou základním lékem pro útočnou i udržovací léčbu nemocných s mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou. Příznivého účinku terapie je přitom u 80–90 % nemocných dosaženo během 4–6 týdnů. Aminosalicyláty se však uplatňují i v léčbě Crohnovy choroby, zejména pokud je postiženo tlusté střevo nebo konečná část tenkého střeva, takzvané terminální ileum. Účinnou látkou těchto léků je kyselina 5-aminosalicylová, která vykazuje silné protizánětlivé účinky na sliznici tlustého střeva. U ohraničeného postižení, zejména v případě ulcerózní kolitidy, se preparáty užívají ve formě čípků nebo rektálních nálevů. U nemocných s rozsáhlejším postižením je však vhodné zvolit podání přípravku ústy. Mesalazin je oproti sulfasalazinu velmi dobře snášen, výskyt nežádoucích účinků je u obou léků obecně velmi nízký.

2. Glukokortikoidy

V terapii nespecifických střevních zánětů se užívají místně i celkově působící glukokortikoidy. Ty celkově působící vykazují silný protizánětlivý účinek a používají se při léčbě těžších průběhů Crohnovy choroby i ulcerózní kolitidy. Jejich dlouhodobé podávání je však zatíženo vysokým výskytem nežádoucích účinků. Celkově působící glukokortikoidy jsou tak vyhrazeny pro rychlé navození ústupu nemoci a bývají postupně vysazeny během 3–4 měsíců. Místně působící glukokortikoidy, které se nevstřebávají do organismu, jsou využívány v terapii mírné až středně těžké Crohnovy choroby lokalizované v konečné části tenkého střeva.

3. Imunosupresiva

Léky potlačující imunitní funkce organismu neboli imunosupresiva jsou vyhrazena pro léčbu chronických aktivních forem nespecifických střevních zánětů. Jejich účinek je však využíván i v terapii některých mimostřevních projevů a u Crohnovy choroby s tvorbou patologických komunikací mezi střevem a dalšími orgány. V dlouhodobé léčbě dostávají díky nižšímu výskytu nežádoucích účinků přednost před glukokortikoidy.

4. Cílená léčba

V terapii nespecifických střevních zánětů se nejčastěji užívají protilátky namířené proti tumor nekrotizujícímu faktoru (TNF), který produkují bílé krvinky. Po vazbě protilátky na TNF dojde k blokování jeho účinku a tím dochází k ústupu zánětlivých procesů. Cílená léčba je určena pro obzvláště těžký průběh nemoci. Nežádoucím účinkem je stejně jako u imunosupresivní léčby častější výskyt různých infekcí. Cílenou léčbu je obvykle nutné doplnit dalšími léky, především aminosalicyláty.

(holi)

Zdroj:
www.medicinapropraxi.cz

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 2

Čtěte také

Nahradí biologická léčba konvenční terapii při IBD?

Nahradí biologická léčba konvenční terapii při IBD?

Při střevních zánětech dbejte na přísun železa a vitaminu D

Pacienti se střevními záněty, jako jsou Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, trpí často nedostatkem železa a vitaminu D. Proč...

Shrnutí nových druhů biologické léčby při IBD

Očekáváte příchod supermoderního biologického léku, který by změnil váš život k lepšímu? Nebudete zklamaní. Připravili jsme pro vás seznam...

VSL3 jako pomocník na cestách i ochrana před relapsem

VSL3 jako pomocník na cestách i ochrana před relapsem

Zimou proti střevním zánětům?

Zimou proti střevním zánětům?

Nachlazení při IBD není radno přecházet

Oproti potížím se střevním zánětem se několikadenní rýma nebo viróza mohou zdát banální. Když je však pořádně nevyležíte, i...

Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Křečové žíly