Můj první lázeňský pobyt
Můj život s kolitidou je někdy dokonce i příjemný, jindy méně. Hezkým obdobím mého života s UC bývávaly lázně. Měla jsem skvělého praktického lékaře, který mě brzy po stanovení diagnózy upozornil, že mám nárok na lázeňskou péči v Karlových Varech.
V roce 2005 jsem tedy jela poprvé do lázní. Byl to také rok, kdy jsem prožila svoji největší osobní tragédii. Přišla jsem o svého prvního životního partnera. Zemřel při nehodě. A tak lázně nebyly jen lázněmi pro mé zažívání, ale i pro duši. Musím říct, že ač někteří lékaři nejsou úplně přesvědčeni o prospěšnosti lázeňské léčby v případě střevních zánětů, já je považuji za jednu z nejdůležitějších částí mé cesty za remisí.
Ty první lázně jsou v mých vzpomínkách vepsané významným písmem. Zaprvé jsem cítila, jak karlovarská voda krásně hojí mé zažívání a zadruhé jsem se zamilovala. Nikoliv do muže, ale do Varů. Ten první rok jsem prolezla každý kout lázeňské části i přilehlých částí Varů. Miluji historii, a tak jsem si koupila knížku o Varech a zaplatila jsem si i procházku s průvodcem. Dodnes si dělám srandu, že můžu ve Varech provádět i místní.
Užívala jsem si poslech hudby na kolonádě. Za příjemnou hudbou k poslechu jsem také vlezla do jedné z nejdražších restaurací, aniž bych měla představu, jaké ceny zde jsou. Tehdy jsem byla ještě studentka, ale i na dnešní ceny i to, že nejsem studentka (ale žena na rodičovské dovolené :) byla cena džusů i dalších nápojů opravdu mazec. Dvě deci džusu tam tehdy stály okolo 60 Kč. Nakonec jsem si dala kávu za 150 Kč (byla s vaječným likérem – když už, tak už :) a pak jsem po zaplacení utíkala honem pryč, protože jsem nechtěla dát žádné dýško.
Prochodila jsem lesy, poznala nové lidi. Vydala se na výlet do Mariánských i Františkových Lázní. Vyzkoušela jsem poprvé podvodní masáž a pneumopunkturu. Zaplatila jsem si i akupunkturu a kineziologii. Nakoupila jsem si hezké oblečení, zašla po dlouhé době na diskotéku a celkově jsem se po šoku ze ztráty svého přítele začala trošku více v životě zase radovat.
Zjistila jsem, že se můžu radovat i přes zdravotní problémy a jiné smutné životní události. To bylo to nejdůležitější, co jsem si z prvních lázní odvezla.
