Jaro, jaro, jaro − střevních zánětů je málo?

Pokud si do internetových vyhledávačů zadáte spojení jaro a střevní záněty, dozvíte se, že na jaře někteří lidé prožívají zhoršení crohna nebo kolitidy. Zatím ale není potvrzena jednoznačná souvislost s konkrétním stavem nebo problémem.

Může za to mikrobiom, nebo alergie? 

Neví se, jestli je zde souvislost se střevním mikrobiomem, který se po zimě a s mírně se měnící stravou také proměňuje, nebo jestli existuje souvislost mezi imunitní odpovědí organismu na pylové alergeny v ovzduší a imunitní odpovědí střev. 

Tak či tak, pokud v zimě dostatečně neodpočíváme, snadno nás na jaře skolí únava a někdy i střevní zánět. Co je nám to platné, že v okolí zpívají ptáci, zelenají se stromy (a chce se mi napsat „zurčí potůčky”, ale se zásobou vody to bylo v předchozích měsících i letech spíše bídné), když jsme to přes zimu přehnali s aktivitou anebo s totální pasivitou? Ani sluníčko nás pak neprobudí k aktivitě a dobré náladě.

Co s „jarním” stonáním?

Pokud vás na jaře skolí viróza, střevní zánět nebo „jen” únava, snažte se být co nejvíc na slunci. Samozřejmě teple oblečení a bez horeček. Prostě když při viróze povolí nejhorší stav, který určitě řešte pobytem v posteli, vyrazte ven. Nemusíte ani moc chodit, ve slunečné dny a hlavně přes poledne si dejte spíše volnější zdravotní procházku a nastavujte svoji tvář slunci.

Nachytáte tak první přírodní vitamin D, který má protizánětlivé účinky. Tedy pardon, vitamin D přímo nenachytáte, ale skrz „nachytané” sluneční paprsky se ve vaší kůži sám vytvoří. Na jaře je pro nás protizánětlivý vitamin D velmi potřebný, protože nám po zimě chybí.

Když se navíc podpoříte i vitaminem C, nemá viróza ani únava žádnou šanci. Hlavně však nezůstávejte trvale ležet. To pro změnu nedělá dobře ani únavě, ani střevnímu zánětu. Je jasné, že střevní zánět „céčkem” ani „déčkem” nevyléčíte, ale stejně tak ho nevyléčíte ani ležením doma v posteli.

Jednoduše řečeno, hýbejte se, co to jen jde. Nemusí to být velké výkony v posilovně ani nemusíte uběhnout maraton, ale choďte, hýbejte se a tancujte. Třeba jen tak doma na oblíbené písničky. A taky se inspirujte u trenéra a sportovce s ulcerózní kolitidou, který dnes i po velkých zdravotních obtížích a při biologické léčbě aktivně trénuje ostatní. A hlavně tvrdí, že právě pohyb ho vytáhl z průšvihu.

S ulcerózní kolitidou žiju už od roku 2003. Za tu dobu jsem si prošla téměř veškerou dostupnou léčbou v ČR, včetně léčby biologické. Nejprve jsem měla diagnostikovanou proktitidu. Jenže zánět se nakonec rozšířil po celém tlustém střevě a já několik let řešila stav pankolitidy a také možnost stomie. Nakonec se můj stav stabilizoval a jsem i bez operace několik let ve stavu remise.<br> Mám tři děti a na své cestě za zdravím a plnohodnotným životem s chronickým střevním zánětem jsem došla k mnoha poznáním. Jedním z nich je, že pocit štěstí se rodí z toho, co vkládáme do své mysli i do svých úst. Dlouhodobě se věnuji proto výživě těla a duše a také výživovému poradenství. Pomáhám ostatním, nejen lidem se střevními záněty, žít a jíst plnohodnotně a kvalitně i přes nejrůznější obtíže. Kromě blogu na těchto stránkách mě najdete i na webu veronikahanzlikova.cz. Jsem také autorkou několika e-knih a tištěné knihy Příběhy českých superpotravin.
Veronika Hanzlíková