Jak jsem točila pro Českou televizi

Dneska se s vámi podělím o inspiraci, jak si naprogramovat mysl i tělo a zvládnout i s IBD brzké ranní aktivity. Pro někoho to bude sice spíše humorná historka, ale věřím, že by to někdo mohl ocenit. ;-)

Zúčastnila jsem se natáčení Dobrého rána pro ČT. V České televizi jsem mluvila o českých superpotravinách a zároveň jsem tam i vařila. Jak někteří tuší, Dobré ráno se natáčí od 5:59 ráno a v hotelu mě taxík vyzvedával již v 5:05. To znamená vstávání před pátou ráno, což by samo o sobě nebyl problém jako to, že jsem již dopředu věděla, že se víceméně nemůžu od šesti do půl deváté hnout ze studia.

Stála jsem tam totiž u kuchařského pultíku, a přestože moje chvíle slávy trvaly čtyřikrát pět minut, byla jsem v průběhu celého natáčení občas zabíraná kamerou a nemohla jsem prostě u svého pultíku v těch chvílích nebýt. Prostě se nehodilo, abych proseděla více než dvě minuty na záchodě, což mi tenesmy (tlaky nutící člověka opakovaně k vyprázdnění) rozhodně takhle krátký čas s ranním vyprazdňováním obvykle neumožňují.

Mým největším strachem tudíž nebylo mluvení nebo vaření před kamerou, ale opět již snad stokrát zmiňovaná „nutnost se vyprázdnit“ za každou cenu. To je radost, která mě stále znovu a znovu některé dny navštěvuje i v době dlouhodobé remise.

Podařil se mi však majstrštyk, který si v historii mého soužití s kolitidou snad dosud nepamatuji. Zhruba od čtyř jsem se budila stresem z natáčení, ale jak už jsem říkala, nikoliv z mluvení před kamerou. Od těch čtyř mi v polospánku běželo hlavou, že nejlepší by bylo prosedět na záchodě tu čtvrthodinku, kterou jsem si dala na vstávání před nástupem do taxíku, a úplně uvolnit svůj zažívací trakt. Proto jsem se v tom polospánku i tak snažila „naprogramovat“.

Moc podvědomí je opravdu silná, protože se to skutečně stalo. Moje zažívání se během patnácti minut nastartovalo do plného provozu, přičemž na záchodě jsem si čistila i zuby a odbíhala jsem se z něj oblékat, případně jsem si i některé části oděvu na záchod donesla a dooblékla se tam. Dílo bylo dokonáno. Skutečně mě žádná kolitidní příhoda před natáčením ani v jeho průběhu (a ani po něm) nepostihla a já si neřízla ostudu s odbíháním na záchod v průběhu vysílání a stejně tak, doufám, že ani svým mluvením a vařením. Kdyby vás zajímaly recepty, o kterých jsem v ČT mluvila, nebo samotný záznam pořadu, najdete vše v jednom článku Dobré ráno s ČT a českými superpotravinami.

Na své cestě za zdravím a plnohodnotným životem s chronickým střevním zánětem jsem došla k mnoha poznáním. Jedním z nich je, že pocit štěstí se rodí z toho, co vkládáme do své mysli i do svých úst. Díky tomu nyní na svém blogu učím a inspiruji, jak žít a jíst zdravě, vědomě a hravě. Za více než 13 let, co mám diagnostikovanou ulcerózní kolitidu jsem zvládla dostudovat VŠ, přijít o svoji první lásku i další lásky poznat. Žiju příjemný život se svojí rodinou (manželem a malým synem) a i přes některá zdravotní omezení si troufám říci, že je plnohodnotný. Ráda se také dělím o své zkušenosti a poznání formou psaní a jsem autorkou e-knihy 10 klíčů k tajemství potravin.
Veronika Hanzlíková