Ulcerózní kolitida: nemoc několika tváří. Znáte je opravdu všechny?

„Škatulkování“ čili klasifikace se v medicíně příliš „nenosí“, alespoň základní dělení je však nezbytné. Zvlášť u tak rozmanité choroby, jakou je ulcerózní kolitida (UC).

Jak velká část střeva je zasažena?

Podle rozsahu postižení střeva se rozlišují tyto formy UC:

• Ulcerativní proktitida. Slovo kolitida znamená zánět tlustého střeva, proktitida zánět rekta (konečníku). Ulcerativní proktitida se týká zhruba třetiny všech pacientů s UC. Délka zánětem postiženého střeva obvykle nepřesahuje 15 centimetrů. Jde tedy o lehkou variantu UC, která představuje menší zátěž pro nemocného a nižší riziko komplikací než ostatní formy.
• Proktosigmoiditida. Kromě rekta postihuje zánět i sigmoideum – esovitě stočenou část tlustého střeva před konečníkem. V břišní dutině se nachází vlevo dole a v aktivní fázi zánětu se zde může vyskytovat lehčí bolest. Mezi další příznaky patří krvavá stolice, průjem, křeče a neustálé nutkání na stolici. Spolu s levostrannou kolitidou se proktosigmoitida týká další třetiny pacientů s UC.
• Levostranná kolitida. Zánět zasahuje ještě výše, postihuje i celou levostrannou část tlustého střeva, nazývanou sestupný tračník. Bolesti na levé straně břicha mohou být větší. Kromě dalších, již zmíněných příznaků se objevuje i úbytek na váze a ztráta chuti k jídlu.
• Pankolitida. Předpona „pan“ znamená „vše“. Při pankolitidě zánět zachvátil celé tlusté střevo – vzestupný, příčný i sestupný tračník, sigmoideum i rektum. Kromě závažnější podoby všech již jmenovaných příznaků, především bolestí a úbytku na váze, se u tohoto typu UC mohou vyskytnout i akutní závažné situace. Třeba těžké krvácení nebo takzvané toxické megakolon – roztažení střeva kvůli mikrobiální nerovnováze, které může vést až k jeho prasknutí.

Těžká forma je naštěstí vzácná

Kolitida může být:

• lehká – maximálně 4 stolice denně, ve stolici se může objevit malé množství krve,
• středně těžká – více než 4 stolice denně, mírně vzrůstá rychlost sedimentace červených krvinek (běžné vyšetření, které někdy podstoupil snad každý), což je známka zánětu,
• těžká – více než 6 krvavých průjmovitých stolic denně, k vysoké sedimentaci se přidává zvýšená tělesná teplota v důsledku zánětu a chudokrevnost následkem krvácení. Obojí má vliv také na zrychlení činnosti srdce (tachykardie),
• velmi těžká, akutní – více než 10 průjmovitých stolic za den a krvácení z konečníku, které si může vyžádat krevní transfuze. Vyskytuje se křečovitá bolest břicha a nadýmání. To je viditelné i na rentgenovém snímku jako roztažení střeva.

Nejběžnější UC je ta lehká až středně těžká. Naštěstí. Procento pacientů však nelze kvůli nejasným hranicím mezi jednotlivými stupni UC a vinou nestálosti choroby přesně určit.

(luko)

Zdroje: 
www.webmd.com
www.ccfa.org
www.ncbi.nlm.nih.gov