Co je syndrom krátkého střeva a jak se projevuje?

Syndrom krátkého střeva se objevuje u pacientů, kterým byla odstraněna velká část tenkého střeva. Přináší s sebou celou řadu komplikací. Dá se jim vyhnout?

Komu hrozí?

Syndrom krátkého střeva může mít celou řadu příčin. Někdo se může s kratším střevem už narodit nebo má části střeva poškozené. Nejčastěji se však syndrom krátkého střeva vyskytuje u pacientů po operaci, při které jim lékaři odstraní velkou část tenkého střeva. Jedná se o zákrok, který je součástí léčby těchto onemocnění: 

  • Crohnovy choroby (celoživotní zánětlivé onemocnění střev způsobující bolesti břicha, průjem a další problémy),
  • rakoviny,
  • poškození způsobených léčbou rakoviny (nejčastěji ozařováním − radioterapií),
  • poranění střev.

Jak ho poznáte? 

K hlavním příznakům syndromu krátkého střeva patří:

  • průjem,
  • křeče a nadýmání,
  • pálení žáhy,
  • únava,
  • hubnutí.

Nejdůležitější funkcí tenkého střeva je vstřebávání živin ze stravy. Při syndromu krátkého střeva se proto objevují potíže se získáváním živin, vitaminů a minerálů, což se následně projeví jako: 

  • anémie (chudokrevnost),
  • snadnější tvorba modřin,
  • ztučnělá játra,
  • žlučové kameny,
  • ledvinové kameny,
  • osteoporóza (řídnutí kostí),
  • podvýživa.

Příčinou mohou být chirurgické zákroky

Normální délka zdravého tenkého střeva je přibližně 6 metrů. Při chirurgických zákrocích, kdy lékaři musí pacientovi určitou část střeva odstranit, hrozí zvýšené riziko vzniku syndromu krátkého střeva. Pokud je odstraněno celé tlusté střevo, zůstanou po operaci v těle méně než dva metry tenkého střeva. Když zůstane tlusté střevo zachováno, může vzniknout syndrom krátkého střeva, pokud je zachovaná délka tenkého střeva kratší než 70 cm. Z těchto důvodů se lékaři při chirurgických zákrocích snaží pacientům zachovat co nejdelší část střev. 

Léčebné cíle   

Léčba syndromu krátkého střeva mívá obvykle dva hlavní cíle: 

  1. zmírnit nežádoucí příznaky syndromu,
  2. dodat tělu dostatek živin, vitaminů a minerálů.

U méně závažných případů často stačí podávat nemocnému několik malých jídel denně spolu s dalšími tekutinami, vitaminy a minerály. Lékař pacientovi pravděpodobně předepíše také léky proti průjmu a případným dalším obtížím. U vážnějších případů pak bývá místo jídla podávána výživa infuzemi (tzv. parenterální výživa), a to i dlouhodobě. 

(hah)

Zdroje:

https://www.webmd.com/ibd-crohns-disease/crohns-disease/short-bowel-syndrome#1

https://emedicine.medscape.com/article/193391-overview

https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/nutricni-pece/2015-odlv-x/sks.pdf