Bakterie požírající kvasinky – naděje v boji proti Crohnově chorobě?
Objevení nové střevní bakterie by mohlo znamenat průlom ve vývoji prebiotik, léčiv pomáhajících při léčbě nespecifických střevních zánětů.
Objevení nové střevní bakterie by mohlo znamenat průlom ve vývoji prebiotik, léčiv pomáhajících při léčbě nespecifických střevních zánětů.
Pivo, víno, chléb. Již téměř 7000 let je člověk schopný využívat kvasnice k výrobě potravin a nápojů. Je tak jediným živočichem na zemi, který kvasinek konzumuje tak velké množství. Mezinárodní tým vědců, jehož studie byla nedávno otištěna v časopise Nature, si kladl za cíl zmapovat mechanismy, jakými se střevní bakterie vypořádávají s touto složkou potravy.
Převratné zjištění
Odborníci očekávali, že popíší pochody a enzymy, kterými běžné bakterie rozkládají mannan, polysacharid tvořící buněčnou stěnu kvasinek. Jaké však bylo jejich překvapení, když místo toho ve střevě objevili dosud neznámou bakterii, která se na trávení mannanů přímo specializuje! Bacteroides thetaiotomicron se pravděpodobně vyvinula právě za oněch 7000 let a vyskytuje se pouze u člověka. Její objevení by mohlo nastartovat novou éru v léčbě kvasinkových infekcí, ale i nespecifických střevních zánětů.
Crohn a střevní bakterie
To, že změny složení střevní mikroflóry souvisí s Crohnovou nemocí, je prokázaný fakt. Zatím však nikdo přesně neví, jaká je tato souvislost. Změna v populaci střevních mikrobů u pacientů nemusí být jen důsledkem, ale možná i příčinou střevních zánětů. Studiu těchto vazeb se věnuje mnoho odborníků po celém světě a je jen otázkou času, než tento vztah poznáme podrobněji. A dokonalé zmapování populace střevních bakterií, jejich funkcí a životních strategií je k tomu nejdůležitějším předpokladem. Pomocí látek zvaných prebiotika totiž pak můžeme konkrétní, užitečné bakterie podporovat v růstu.
Prebiotika nejsou probiotika
Oba tyto druhy látek, které se pohybují na pomezí léčiv a potravinových doplňků, podporují správné mikrobiální osídlení našeho těla. Jedno písmenko však znamená velký rozdíl.
- Probiotika obsahují přímo kultury živých bakterií, které si „zasadíme“ na místo, kde jsou potřeba (například kysané mléko).
- V prebiotikách živé organismy nenajdeme, jsou to však složky, které zajišťují bakteriím výživu a vhodné podmínky pro život. V případě trávicího traktu jde o látky, které neporušené projdou horními částmi trávicího traktu až k bakteriím, které zajistí jejich rozklad (jde třeba o inulin, rozpustnou vlákninu).
„Lidé se stále více zajímají o výživu, která využívá pozitivního efektu ‚hodných‛ bakterií,“ říká jeden z autorů výše zmíněné studie, profesor biochemie na Newcastleské univerzitě Harry Gilbert. „Když jich máte ve střevě převahu, mohou totiž produkovat látky, které mají blahodárný vliv na zdraví. Čím více se toho o nich dozvíme, tím reálněji pak můžeme přemýšlet o důmyslných prebioticích na jejich podporu.“
(luko)
Zdroj:
www.medicalnewstoday.com
www.ncbi.nlm.nih.gov
www.prebio.cz