Relaps – i v tomhle období se dá radovat ze života
„Tady je někdo chytrej jako rádio,“ říkáte si. „Jak se dá radovat ze života při relapsu? Ta ženská asi neví, o čem mluví,“ možná vám běží hlavou. „Ano, možná máte v něčem pravdu. Možná jsem chytrá jako rádio. Ale rozhodně vím, o čem mluvím,“ odpovídám.
Pro ty z vás, kteří mě ještě neznají, se krátce představím, jako se to dělá na nejrůznějších terapiích: „Ahoj, jsem Veronika a léčím se s ulcerózní kolitidou. Mám ji od svých dvaceti let. I když jsem teď docela dlouhou dobu v remisi, prožila jsem několik let s aktivním zánětem. Svého času s pankolitidou a několik let i s kortikoidní a biologickou léčbou. A byl to masakr. Proto něco o životě v relapsu vím a taky vím, jak je v tu dobu těžké se radovat. Přesto si troufnu vám říct dva tipy, které by mohly na zvýšení pocitu radosti fungovat i vám. Jaké to jsou?“
Radujte se z maličkostí
První tip možná znáte, ale ruku na srdce, používáte ho? Jsou jím vděčnosti, jejich uvědomování si a zapisování nebo sdílení s ostatními.
Já vím, že vám přijde na hlavu, když někdo fňuká (obrazně řečeno) kvůli takové blbosti, jako je odřená pata z bot. A vám je přitom tak zle. Máte křeče v břiše, už máte termín na operaci nebo běháte na záchod s krvavými průjmy a máte třicet kilo i s postelí. Rozhodně se nedokážete radovat z toho, že je to k po… Ale zkuste i tak zapřemýšlet, co je ve vašem životě dobré. Může to být podporující rodina? Je to sluníčko, které vám ráno zasvítí až do postele? Máte dvě zdravé nohy a ruce? Vidíte, slyšíte, mluvíte? Máte zdravé děti nebo skvělého partnera?
Já vím, že ten s odřenou patou je na tom asi v tuto chvíli líp. Ale v jeho botách jste nikdy nešli. Takže nevíte, jestli za tím nejsou úplně jiné problémy, které vy teda rozhodně nechcete zažít. I když to právě teď vypadá, že fňuká kvůli blbosti.
Soustřeďte se na sebe a to dobré, co v životě máte
Určitě je toho i v tuto chvíli hodně. Jen to přes mlhu bolesti, možná i naštvání na celý svět nevidíte. Proto se nesrovnávejte s ostatními, kdo je na tom z vás hůř, ale začněte směřovat energii k sobě a k tomu, co vás těší, co se vám líbí a co vám dělá radost.
Nevíte, co to je? Začněte si psát konkrétní věci, které rádi děláte, a pak je zase zkuste zařadit do svého života v rámci možností, které vám váš zdravotní stav dovolí. Navíc si každý den zapisujte i své vděčnosti. Třeba to, že jste právě ten den zvládli to, co vám dělá radost, nebo to, že vám sluníčko ráno svítí do postele.
Uvidíte, že se postupně naučíte vidět vděčnost třeba i v drobnostech, které pro někoho nemají význam. Třeba to, že po úspěšné operaci půjdete domů z nemocnice v nádherný slunečný den a nadechnete se čistého vzduchu, ucítíte vánek ve vlasech a necháte sluníčko pohladit vaši tvář a ztrápenou duši a tělo. Nebo že jste si s rodinou byli zaplavat a žádná střevní nehoda vás u toho nepotkala. Nebo to, že se na vás i v té nemocnici mile usmála sestřička a skvěle jste si pokecali se svým současným spolubydlícím.
Každý den můžete prožívat malý zázrak vděčnosti, jen stačí trochu chtít. Věřte, že po pár dnech a týdnech vám tahle jednoduchá technika udělá s pocitem radosti divy. A pokud ne divy, tak vás aspoň překlopí trochu víc k radosti než ke smutku a k bolesti. A jak všichni víme − psychická pohoda je pro naše zdraví jedna z nejdůležitějších.
