Slovníček pojmů

A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Y | Z

---

A
absces – dutina vyplněná hnisem
aminosalicylát – látka, která se používa při IBD k omezení zánětu a rizika recidivy, a také snižuje riziko kolorektálního karcinomu.
anastomóza – spojení dvou sousedících struktur
anémie – nedostatek červených krvinek v krvi, následkem čeho se vyskytuje únava, slabost a dušnost.
anti TNFα – lék, který funguje tak, že se naváže na určitý protein v těle a tak bráni jeho působení. Tento protein se nazývá tumornekrotizující faktor alfa (TNF-α). TNF-α je cytokin – speciální protein, který podporuje zánět střev a dalších orgánů a tkání.
antibiotika – látky, které zabíjejí bakterie nebo potlačují jejich růst. Antibiotika patří do širší skupiny antimikrobiálních látek, používaných k léčbě infekcí způsobených mikroorganismy.
anus – vyústění zažívacího traktu – řitní otvor.
artritida – zánět kloubů

B
biopsie – lékářské vyšetření, při kterém se odeberou buňky nebo tkáně, aby se mohly vyšetřit. Jde o lékařské odebrání tkáně z těla ke stanovení přítomnosti a rozsahu onemocnění.

C
Crohn, Burill Bernard – americký lékař, který společně s Ginsburgem a Oppenheimerem mezi prvními popsal jeden z nespecifických střevních zánětů
CRP – C-reaktivní protein (CRP) se nachází v krvi. Při zánětu se jeho množství v krvi zvyšuje.
CT – počítačová tomografie (computer tomography – CT) je metoda rentgenového zobrazení využívající počítačové zpracování.

D
dietetik – speciálně vyškolená osoba, která je schopna posoudit stav výživy. Úzce spolupracuje s pacientem a lékařem při zabezpečovaní vhodného složení stravy.
divertikulóza – Stav, při ktorém se v tlustém střevě tvoří divertikly (výdutě), tedy kapsy vybíhající ze sliznice a podslizniční tkáně tlustého střeva. Jejich vznik umožňuje oslabení svalové vrstvy stěny tlustého střeva. Častěji se vyskytují v esovité kličce tlustého střeva, která je často vystavená zvýšenému tlaku.
duodenum – (dvanáctník)    Počáteční část tenkého střeva, navazuje na žaludek.

E
endoskop – přístroj umožňující zavedením tenké ohebné umělohmotné hadičky do úst nebo do konečníku přenášet přes optický kabel obraz z nitra dutého orgánu na obrazovku
endoskopie – všeobecný termín pro vyšetření vnitřních orgánů pomocí osvětleného dutého nástroje, který se vždy vkládá prirozeným tělesným otvorem (například při kolonoskopii a sigmoideoskopii přes konečník a při gastroskopii ústy).
ERCP - endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie – postup, při kterém se kombinuje využití endoskopie a fluoroskopie při diagnostice a léčbě některých problémů žlučových nebo pankreatických vývodů. Pomocí endoskopu může lékař vidět vnitřek žaludku a dvanáctníku a může vstříknout barvivo do kanálku žlučových cest a pankreatu, takže je pak možné je zobrazit pomocí rentgenových kontrastních látek.
ezofagogastroduedenoskopie – endoskopický diagnostický postup, při kterém se zobrazí horní část gastrointestinálního traktu až po dvanáctník.

F
fistula – abnormální kanál, píštěl (falešný průchod). Vede z jedné struktury střeva do jiné, nebo ze střeva do jiného orgánu, nebo ze střeva na kůži.
fissura – bolestivá trhlina, často v okolí řitního otvoru – fissura ani
fulminantní – jakákoliv událost nebo proces, ke kterému dojde náhle a rychle, a je intenzívní a vážný, až ohrožující život, neboť má výbušnou povahu.

G
gastroenterologie – lékařský obor zabývající se diagnostikou a léčbou onemocnění trávicího systému
gastroskopie – vyšetření, při kterém se nosem nebo ústy zavádí tenká ohebná umělohmotná trubice do žaludku nebo do tenkého střeva; slouží k diagnostickým i k léčebným účelům

H
hašé – kašovitý pokrm, obvykle mleté nebo sekané maso
hltan (esofagus) – je součástí trávicího traktu a dýchacího systému, je součástí krku a hrdla

CH
chemoprevence – zásah do časných prekancerózních (předrakovinných) stádií kancerogenéze (procesu vzniku rakoviny) pomocí chemických látek za účelem odvrácení tvorby nádoru
cholerik – vznětlivý typ osobnosti, který se rychle rozčílí
chronický – přetrvávající a dlouhodobý. Chronické onemocnění je pomalu se vyvíjející onemocnění.

I
IBD – zkratka pro zánětlivé onemocnění střev (Inflammatory Bowel Disease).
ileitida – zánět ilea, což je část tenkého střeva.
ileoanální pouch – vnitřní zásobník, který se obyčejně nachází tam, kde by měl být za normálních okolností konečník. Vytvoří se tak, že se částí tenkého střeva (ileum) naskládají zpětně na sebe a sešijí se nebo sesponkují. Vnitřní stěny se potom odstraní. Takto vznikne zásobník. Celý zásobník se potom přišije nebo přisponkuje ke hrázi, na místě, kde byl konečník.
ileokolitida – zánět ilea (část tenkého střeva) a kolón (tlustého střeva).
ileostomie – chirurgický otvor, který se vytvoří tak, že se konec nebo část tenkého střeva (ileum) vyvede přes kůži na povrch těla
ileum – spodní část tenkého střeva, která se připojuje k tlustému střevu přes ileocékální chlopeň. Nazývá se také kyčelník.
ileus – narušení běžné pohyblivosti gastrointestinálního traktu
imunosupresava – léky, které dlouhodobě potlačují zánět
indukce (například indukce remise) – využití léčby za účelem zmírnění příznaků a návratu dočasného období dobrého zdravotního stavu.

K
kolitida – zánět tlustého střeva
kolorektální karcinom – rakovina konečníku a tlustého střeva
koloskopie (kolonoskopie) – vyšetření, které umožňuje lékaři prohlédnout si vnitřek střeva prostřednictvím sondy s kamerou a s optickými vlákny; endoskopický přístroj je zaveden konečníkem a pokračuje dále do tlustého střeva

M
mesalazin – látka používaná při léčba nespecifických střevních zánětů a při prevenci rakoviny konečníku a tlustého střeva

N
nauzea – nevolnost

P
perianální – v okolí konečníku
peritoneum – pobřišnice, blána, která vystýlá břišní dutinu a obaluje střeva
píštěl (fistula) – nepřirozený kanálek tvořící komunikaci mezi dutinou a jejím povrchem, v případě Crohnovy nemoci obvykle mezi střevem a kůží nebo střevem a okolními orgány
polyp – výchlipka, výrůstek na sliznici, který může projít zvratem a změnit se v nádor

R
recidiva – v případě nespecifických střevních zánětů onemocnění části střeva, která zánětem dosud postižena nebyla
relaps – období, během kterého onemocnění znovu vzplane
remise – vymizení příznaků a projevů onemocnění, nikoli nemoci samotné

S
sliznice – vnitřní výstelka dutých nebo trubicových orgánů, například střeva
stomie – chirurgicky zavedené vyústění střeva na povrch, může být dočasné nebo trvalé
sulfasalazin – sloučenina kyseliny 5-aminosalicylové, lék používaný k léčbě Crohnovy nemoci

T
tenesmus – nucení na stolici bez toho, aby se dostavil pocit vyprázdnění, často je vyloučeno pouze velmi malé množství stolice nebo hlenu
terminální ileum – konečný úsek tenkého střeva před vyústěním do střeva tlustého
tlusté střevo – část střeva, která následuje za tenkým střevem. Jeho funkcí je především vstřebávat vodu.
trimestr – tři po sobě jdoucí měsíce, třetina těhotenství

U
ulcerace – vřed, narušení sliznice

V
vomitus – zvracení

Z
zánět – obecně reakce organismu na poškození, projevuje se řadou příznaků, mezi které patří bolest, otok, zarudnutí, zvýšená teplota a porucha funkce