#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Léčba střevních zánětů již otěhotnění nebrání

Onemocnění spadající do skupiny tzv. nespecifických střevních zánětů, ke kterým patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida, se bohužel vyskytují i u mladých žen. A tyto ženy, pokud tedy ještě maminkami nejsou, většinou plánují miminko.

Onemocnění spadající do skupiny tzv. nespecifických střevních zánětů, ke kterým patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida, se bohužel vyskytují i u mladých žen. A tyto ženy, pokud tedy ještě maminkami nejsou, většinou plánují miminko. Právě těhotenství ale nemusí být vzhledem k nemoci příliš příjemné.

Mohou mít ženy s IBD vůbec děti?

Dnešní možnosti léčby nespecifických střevních zánětů (IBD) těhotenství nebrání a jsou bezpečné jak pro matku, tak pro dítě. Tato chronická onemocnění ani nesnižují plodnost ženy, pokud není nemoc v aktivní fázi. Neplodnost se vyskytuje až u poloviny žen, které prodělaly v souvislosti se SZ operaci tlustého střeva (např. odstranění jeho části). Je to kvůli následnému jizvení a srůstům v okolí vejcovodů, které poblíž probíhají. Dočasnou neplodnost léčba způsobuje pouze u mužů, která ale odezní po dvou měsících od vysazení léku. Žena se tedy vytouženého potomka může bez problémů dočkat. Je ale nutné být pod pečlivým dohledem gastroenterologa.

Zdědí po mně dítě tuto nemoc?

Mnoho párů, z nichž jeden nebo oba partneři mají IBD, zůstává bezdětnými. Často právě ze strachu, že dítě zdědí jejich nemoc. Dítě takového rodiče má ale pouze 7–9% riziko, že tuto nemoc opravdu zdědí. V případě, že IBD trpí oba rodiče, je riziko již 35%.

V péči gastroenterologa a gynekologa

Pokud je to možné, je nejlepší si před otěhotněním promluvit s lékařem – gastroenterologem. Těhotenství není nejlepší nápad, pokud je nemoc v aktivní fázi. Lékař vám poradí podle vaší konkrétní situace. Pokud se udrží choroba v neaktivní fázi (remisi), máte šanci na úspěšné těhotenství.

Léky i během těhotenství

Většina žen má potřebu léky na IBD během těhotenství vysadit. To ale není ten nejlepší nápad. Hrozí totiž nové vzplanutí nemoci. Léčba se po konzultaci s lékařem upraví na vhodné dávky. A jejich přínos dalece převýší možná rizika. Proto pokud chcete cokoli změnit, poraďte se se svým lékařem. V současnosti existují bezpečné léky ze skupiny aminosalicylátů a kortikosteroidů, jejichž bezpečnost je ověřena roky zkušeností s užíváním během těhotenství. Další informace najdete v příbalovém letáku nebo na internetových stránkách farmaceutické firmy, která lék vyrábí. A vaše dotazy by vám měl samozřejmě zodpovědět ošetřující lékař.

Důležitá je také správná těhotenská dieta

Tak jako při běžném těhotenství i žena s IBD potřebuje zdravě jíst a dodržovat vyváženou těhotenskou dietu. Slovem dieta se rozumí skladba stravy, nikoli její omezování! Častá malá jídla během celého dne pomáhají stabilizovat cukr v krvi (glykemii), budete se cítit lépe a nebudete unavená. Těhotné ženy rovněž užívají tzv. vitaminové doplňky. Jako pacientka se IBD jich budete možná potřebovat více; poradí vám opět lékaři – gastroenterolog a gynekolog. Vyplatí se užívat zejména kyselinu listovou.

Čeho se vyvarovat

  • Vyhněte se během těhotenství běžným jídlům, která dráždí váš trávicí systém.
  • Přestaňte kouřit, pít mnoho kávy, pít alkohol a užívat tzv. rekreační drogy, jako je marihuana.
  • Neutajujte před lékařem léky, které berete. Některé mohou v těhotenství škodit.
  • Nevysazujte léčbu IBD. Pokud chcete snížit dávku nebo změnit lék, stačí říct lékaři.
  • Před otěhotněním požádejte při odběru krve i o testy na zarděnky, pravé neštovice, HIV a žloutenku typu B.

Najděte si čas na odpočinek

Nejlepší cestou k úspěšnému těhotenství je vyhnout se vzplanutí choroby (relapsům). Nepodceňujte odpočinek, neboť jako pacientka s IBD máte oslabený imunitní systém. Proč ho ještě oslabovat fyzickým nebo psychickým stresem nebo úzkostí, které vzplanutí vyvolávají. Jestli už jedno dítě doma máte, bude se hodit občasná pomoc babičky nebo někoho jiného. Odpočíváte za dva, za sebe i za dítě.

Zvláštnosti při porodu

Oproti ostatním maminkám žádné zvláštnosti v průběhu porodu nejsou. Pokud je onemocnění v tzv. remisi (v klidu bez výrazných projevů choroby), lékař vám ordinuje jen mírnou udržovací léčbu. V případě častějších relapsů (vzplanutí choroby, objeví se nežádoucí projevy onemocnění) bude možná nutný porod císařským řezem. Ne snad proto, že hrozí nějaké výrazné nebezpečí, ale pro jistotu, že matka i dítě budou v pořádku. Porod císařským řezem je dnes v gynekologii běžnou praxí a není se čeho obávat.

U žen se SZ nejsou výjimkou ani předčasné porody. Co se ale vyskytuje u těchto žen výrazně častěji, je nižší porodní hmotnost miminka, většinou okolo 2,5 kg. Správnou dietou, odpočinkem a léčbou lze ale většině z těchto komplikací předejít.

Kojte: čím déle, tím lépe

Tohle prostě platí u všech žen. Střevní záněty a jejich léčba nemají na kojení prakticky žádný špatný vliv. Kojení je naopak velmi doporučováno. Chrání totiž dítě před nemocemi typu alergie a matku zase před rakovinou prsu. Proto máte-li IBD a chcete miminko, nic vám v rozrůstání rodiny nemusí bránit.

Zdroje:

  • Přednášky IV. interní kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze.
  • Amber J. Tresca: Conception and the Effect of IBD Medications on a Baby.
  • Lenora Murdock: How to Successfully Manage Your Crohn's Pregnancy. Mark A Peppercorn, MD: Inflammatory bowel disease and pregnancy.
(ercp)