Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení…
Miguel de Cervantes 1547-1616

Dětství na venkově, zdravá střeva v dospělosti

Čistší vzduch, krásnější příroda. Vyrůstání mimo ruch velkoměsta má však nejspíše i další světlou stránku. Jedinci, kteří zde strávili dětství, mají podle nového výzkumu během svého života o polovinu menší riziko vzplanutí střevních zánětů.

Dětství na venkově, zdravá střeva v dospělosti
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Vědci z dánského města Aarhus přišli s výzkumem, který ukazuje, že lidé vyrůstající na venkově mají o polovinu menší riziko rozvoje střevních zánětů než jejich městské protějšky. Výsledky poukazují na fakt, že prostředí, ve kterém trávíme první roky života, výrazně ovlivňuje náš imunitní systém. Výzkum ukazuje, jak moc se změnila naše společnost za posledních 60 let. Lidé narození v roce 1952 vyrůstali v době, kdy ještě velká část obyvatelstva žila na vesnicích a živila se hospodářskou prací. Není překvapením, že mezi staršími ročníky nalézáme mnohem menší počet jedinců s:

  • Crohnovou chorobou,
  • ulcerózní kolitidou,
  • alergiemi,
  • astmatem.

Za vším hledej bakterie

Betonová džungle a minimální kontakt s přírodou mohou u dětí způsobit nedostatečné vyzrání imunitního systému. Právě první roky života jsou totiž velmi kritické pro správný vývoj imunity, která člověka chrání celý život. Stejně jako v případě vzniku alergií i astmatu mohou být viníky bakterie. Bakteriální mikroprostředí venkova a měst je naprosto rozdílné. Rodiče své děti také často úzkostlivě brání před všemožnými infekcemi, a tak dětská imunita nemá šanci vyzrát. Pro její správný vývoj je totiž potřeba získávat podněty z okolí a „poznávat“ nové bakterie. Nedostatečná stimulace imunity může stát za vzrůstajícím počtem střevních zánětů a alergií.

Je ochrana dědičná?

Touto otázkou se dánští vědci momentálně zabývají. Je totiž možné, že v důsledku složité souhry genů a životního prostředí může dojít k předání ochrany mladším generacím. V praxi by to znamenalo, že děti rodičů, kteří vyrůstali na venkově, budou mít významně nižší riziko vzplanutí střevních zánětů než jejich vrstevníci. Na závěr je nutno říct, že se dánští vědci nejspíše trefili do černého. Správnost jejich teorie totiž dokládá i fakt, že ve vyspělých státech výskyt střevních zánětů v poslední době enormně stoupá, kdežto v rozvojových zemích jsou poměrně neznámým pojmem.

(holi)

Zdroj: www.sciencedaily.com

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Na Svatováclavské konferenci máte informace o IBD z první ruky

Na Svatováclavské konferenci máte informace o IBD z první ruky

S probiotiky můžete cestovat i při střevních zánětech

I lidé se střevními záněty rádi cestují. Někteří dokonce v době relapsu nebo navzdory mnohým obtížím, které jejich onemocnění...

Střevní záněty a superpotraviny: Jsou vůbec vhodné?

Pokud si zadáte slovo superpotravina do vyhledávače, vyjede vám dlouhý seznam a velké množství nejrůznějších surovin, které jsou za...

Se střevními záněty na cestách

Se střevními záněty na cestách

Kožní problémy? Při střevních zánětech nejsou výjimkou

Kožní problémy? Při střevních zánětech nejsou výjimkou

Jaké jsou nejčastější mimostřevní obtíže pacientů se střevními záněty?

Crohnova choroba i ulcerózní kolitida mohou způsobovat obtíže také mimo střevní systém. U pacientů se nejčastěji objevují bolesti kloubů...

Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Osteoporóza a jak jí předcházet