Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení…
Miguel de Cervantes 1547-1616

Jak jíst při střevních zánětech? Přečtěte si rozhovor s výživovou koučkou

Nespecifické střevní záněty jsou zdravotní komplikací, kterou každý nemocný vnímá jinak. Liší se nejen svými projevy, ale také intenzitou obtíží, stejně jako způsoby léčby. Jak se s tímto onemocněním naučit žít co nejlépe a co střevům opravdu pomáhá, o tom jsme si povídali s výživovou koučkou a současně pacientkou s ulcerózní kolitidou Veronikou Hanzlíkovou.

Jak jíst při střevních zánětech? Přečtěte si rozhovor s výživovou koučkou
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Stále více výzkumů potvrzuje, že naše celkové zdraví a také imunitu ovlivňuje takzvaný střevní mikrobiom. Když není v pořádku, lze ho upravit změnou stravování?

Střevní mikrobiom se tím, co jíme, ovlivnit dá. Samozřejmě jak k lepšímu, tak k horšímu. Záleží hlavně na skladbě stravy. Když není pestrá strava, není pestrý mikrobiom. Organismy, které naši střevní mikroflóru tvoří, se musí správně vyživovat. Svoji roli hrají jak „hodné“ bakterie, tak i ty nežádoucí – posilují imunitu. Společně pak tyto organismy udržují tu správnou rovnováhu. Střevnímu mikrobiomu škodí průmyslově zpracované potraviny, fast food, cukry, ale i nadměrná konzumace kynutého pečiva. Vhodné jsou naopak obiloviny, rýže, celá zrna, ovoce, zelenina, maso a vejce. Pokud se budeme stravovat pestře, bude prospívat mikrobiom a tím se zlepší nejen kondice střev, ale i naše psychika. To, že jsou střeva náš druhý mozek, potvrzuje i věda. Ale o tom my, pacienti s kolitidou či s Crohnovou chorobou, víme moc dobře své i bez vědy. 

Mnozí takto nemocní se však často bojí jíst pestřeji…

Ano, to je pravda. Lidé s některým ze střevních zánětů mívají obavy z konzumace zeleniny, ovoce či celozrnných výrobků a pak jim může chybět vláknina. Jenže se ukazuje, že když se vláknina z jídelníčku téměř vyloučí, zvyšuje se tím riziko relapsu. Opatrnost při konzumaci vlákniny je navíc opravdu nezbytná při vzplanutí nemoci a velké aktivitě zánětu. Ale během remise, pokud člověk netrpí stenozující formou Crohnovy choroby nebo jiným závažným stavem, je dobré jíst pestřeji a nebát se potravin obsahujících právě vlákninu. Kromě ovoce a zeleniny lze v době remise vyzkoušet třeba i namáčené oříšky a semínka. Obecně však platí následující doporučení:

  • V době relapsu i remise je vhodné omezit cukry, sladkosti, průmyslově zpracovaná jídla a lepek. To ale neznamená, že je možné samovolné nasazení bezlepkové diety bez konzultace s lékařem nebo nutričním terapeutem.
  • Samozřejmostí by mělo být jíst a vařit si jídla ze základních potravin bez nadbytečných aditiv, sladidel a podobně.

Má tedy pozitivní ovlivnění střevního mikrobiomu kladný dopad na průběh nespecifických střevních zánětů? 

Rozhodně má. Zdravý mikrobiom zajišťuje rovnováhu trávení a podporuje imunitu (střevní záněty se řadí mezi autoimunitní onemocnění). Navíc jak již bylo řečeno, má vliv i na psychiku. Je potvrzeno, že střevní bakterie produkující kyselinu máselnou jsou důležité v boji proti relapsům. Stejně tak bakterie, které vytvářejí protizánětlivé látky. 

Je možné střevní mikrobiom ovlivnit i potravinovými doplňky? Jaký vlastně mají tyto produkty vliv na funkci střev?

Probiotika mohou při nespecifických střevních zánětech pomoci. Obecně pomáhají bakteriím produkovat již zmiňovanou kyselinu máselnou a zvyšují kyselost prostředí, čímž mikrobiom kladně ovlivňují. Pokud se ale nemocný špatně stravuje, běžná probiotika mu často nepomohou. Proto je zásadní vybírat produkty, které mají velké množství mikroorganismů prospěšných pro střevní mikroflóru. Já osobně mohu lidem se střevními záněty doporučit probiotikum VSL#3, které kladně hodnotí i gastroenterologové. Má v sobě až 450 miliard živých bakterií různého typu. 

Jak tyto doplňky fungují a lze je doporučit všem pacientům s nespecifickými střevními záněty, nebo jen jedincům s vybranými diagnózami??

Probiotika obecně pomáhají srovnat množství dobrých bakterií vůči těm méně prospěšným. Konkrétně VSL#3 zabírá při ulcerózní kolitidě, při syndromu dráždivého tračníku a ileální pouchitidě a také je vhodné před provedením kolektomie. V případě Crohnovy choroby ale není tak zásadní, protože zánět nejčastěji zasahuje tenké střevo. Tak či tak, probiotika by se měla užívat minimálně po dobu dvou až tří týdnů, aby se střevní mikroflóra stihla kompletně obměnit. V případě obrovského množství prospěšných bakterií ve VSL#3 se může stát, že první tři týdny může uživatel trpět nadýmáním a jinými obtížemi spojenými s výměnou mikroflóry, ale poté by se mělo vše upravit. Pokud vím, právě VSL#3 lze užívat bez omezení, jen je potřeba se vzhledem ke konkrétnímu stavu pacienta vždy poradit předem s lékařem.

Na koho se mohou obrátit nově diagnostikovaní pacienti, pokud si nevědí rady s tím, jak se při střevním zánětu správně stravovat?

Pomoci mohou nutriční terapeuti. Buď pacientovi nějakého doporučí lékař, nebo je možné ho hledat i na internetu. Konzultaci by měla hradit pojišťovna. Poradit s výběrem vhodných potravin při střevních zánětech mohu také já. Jsem totiž potravinářská technoložka a akreditovaná výživová poradkyně s celostním přístupem ke zdraví, tělu i duši. Navíc se stravováním při ulcerózní kolitidě mám osobní zkušenost. Více informací najdete na webových stránkách www.veronikahanzlikova.cz.

Stále se pacientům často doporučuje bezezbytková dieta. Je nezbytná pro každého se střevním zánětem?

Od doporučování bezezbytkové diety při všech stavech chronických střevních zánětů začínají lékaři pomalu ustupovat. Když mně byla před 16 lety diagnostikována ulcerózní kolitida, vypadalo to, že budu na bezezbytkové stravě celý zbytek života. Naštěstí tomu tak není. Postupně jsem zjistila, že je nejdůležitější vnímat svoje reakce na konkrétní stravu a podle toho jíst. Navíc dnes lékaři potvrzují, že vláknina je důležitá i v případě střevních zánětů a její absolutní nedostatek není žádoucí. Bezezbytková dieta je tudíž vhodná především u osob s Crohnovou nemocí provázenou stenózou, tedy zúžením střeva. Během remise však není ani při ulcerózní kolitidě, ani při Crohnově chorobě bez stenózy její dodržování nutné. Pokud dojde ke vzplanutí střevního zánětu, vhodná je spíš dieta šetřící střeva. Tedy nejíst syrovou zeleninu a ovoce, ale spařit je či jinak tepelně opracovat. Nekonzumovat příliš mnoho pečiva a připravovat si raději domácí teplá jídla, jako jsou například polévky, rýže a dušené maso. Při šetrné dietě není vhodné jíst smažená a příliš kořeněná jídla.

Liší se nějak doporučené stravování při ulcerózní kolitidě od stravy vhodné při Crohnově chorobě? A čemu by se měli pacienti s oběma diagnózami rozhodně vyhýbat?

Při Crohnově nemoci se hůře tráví vláknina. Je tedy lepší být opatrnější při konzumaci ovoce a zeleniny, volit tepelně opracovanou formu této stravy a hledat vhodný jídelníček za pomoci sledování vlastních reakcí na potraviny a jídla. Na ulcerózní kolitidu nemá údajně strava takový vliv. Alespoň podle tvrzení lékařů nemůže samotná potrava vyvolat zánět. Lidé s kolitidou tak prý mohou jíst všechno, co jim dělá dobře. Při relapsu je u Crohnovy nemoci dobrá bezezbytková dieta, při kolitidě pak stačí dieta šetřící střeva – v obou případech je však vhodné vyhnout se nekvalitním tukům (nebo snížit celkově jejich konzumaci), raději i celozrnnému pečivu, dráždivým potravinám, kořeněné stravě a tvrdému alkoholu. Z mého pohledu však není vhodné ani bílé, údajně šetrné pečivo. Je lepší ho spíš nahradit kašemi, polévkami a jinými svačinami než jíst bílé rohlíky a veky. 

Pojďme ještě v krátkosti shrnout, jakou roli hraje při střevních zánětech vláknina.

Dá se říci, že vláknina má zásadní roli. Při remisi se jí však není třeba bát. Samozřejmě je nezbytné ji konzumovat pouze v rozumném množství. Největší pozor by si měli dávat lidi se stenózami. Při ulcerózní kolitidě v remisi vláknina neškodí, naopak je prevencí relapsu. 

Mohou si pacienti s nespecifickými střevními záněty dopřát kávu či alkohol?

Tvrdému alkoholu by se měli raději vyhýbat. Pivo a víno lze konzumovat v rozumné míře, a hlavně pokud nám neškodí. Například pivo často nadýmá, po kávě mohou být průjmy. Je to však zcela individuální. A opět zde velmi záleží na stavu střevního mikrobiomu. Pokud je dobrý, zajistí, že budeme dobře trávit i s diagnózou IBD.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 8

Čtěte také

Rozhovor s fitness trenérkou: I v době relapsu je pohyb životně důležitý

Rozhovor s fitness trenérkou: I v době relapsu je pohyb životně důležitý

Léčebný režim při střevních zánětech: Proč je důležitý?

Pravidelné užívání předepsaných léků v dávce, kterou stanovil lékař, je u pacientů se střevními záněty velmi důležité. Víte, proč...

Nahradí biologická léčba konvenční terapii při IBD?

Ačkoli jsou roční náklady na biologickou léčbu pacienta s IBD v porovnání s konvenční léčbou minimálně trojnásobné, bude vzhledem...

Zimou proti střevním zánětům?

Zimou proti střevním zánětům?

Pohybem proti střevním zánětům?

Pohybem proti střevním zánětům?

Není kortikoid jako kortikoid. V čem se liší?

S léčbou střevních zánětů neodmyslitelně souvisí kortikoidy. K těm ale patří hned několik různých látek, které lze podávat více...

Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Křečové žíly