Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení…
Miguel de Cervantes 1547-1616

Aminosalicyláty včera a dnes: klouby bez bolesti i Nobelova cena

Jak byl objeven lék, o který se dnes opírá léčba střevních zánětů? U jakých průlomů lékařské historie stál? Je to zajímavější, než si myslíte!

Aminosalicyláty včera a dnes: klouby bez bolesti i Nobelova cena
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Aminosalicyláty (sulfasalazin a především mesalazin) zaujímají v léčbě nespecifických střevních zánětů (IBD) zhruba stejně úctyhodné místo jako kyselina acetylsalicylová v léčbě horečky. A to nejen historicky, ale i chemicky. Jejich základní, protizánětlivou složkou je totiž 5-aminosalicylová kyselina, která se té acetylsalicylové hodně podobá.

Od revmatismu k nobelovi

Sulfasalazin vyvinula švédská profesorka medicíny Nana Svartzová koncem 30. let 20. století. Původně tento lék zamýšlela pro pacienty s jiným autoimunitním onemocněním – revmatoidní artritidou. Na toto bolestivé, deformující onemocnění kloubů zabíral sulfasalazin skvěle. Bystří revmatologové si však povšimli, že jejich pacientům trpícím současně revmatoidní artritidou i IBD tento lék ulevuje také od střevního zánětu. Od roku 1948 se tak sulfasalazin začal uplatňovat v léčbě ulcerózní kolitidy a později i Crohnovy nemoci.

Aminosalicyláty byly prvním lékem, který dokázal předcházet vzplanutím IBD a udržet střevní zánět trvale pod kontrolou. V roce 1974 si Nana Svartzová za svůj objev vysloužila nominaci na Nobelovu cenu.

Nežádoucí účinky stranou

Léčba sulfasalazinem však s sebou nesla mnoho nepříjemných nežádoucích účinků.

Další průlom v tomto směru učinili bangladéšský student Azad Khan a profesor Sidney Truelove, když v 70. letech 20. století na Oxfordské univerzitě zkoumali princip působení sulfasalazinu. Zjistili, že jen jedna jeho část, 5-aminosalicylová kyselina, působí léčebně na střevní zánět. Druhá složka, antibakteriální sulfapyridin, je pouze nosičem, který brání předčasnému vstřebání účinné látky. Zároveň přechází do krve a je zodpovědný za mnohé nežádoucí účinky.

Když pak farmaceuti vzali samotnou 5-aminosalicylovou kyselinu a připojili ji k jinému, nedráždivému nosiči, byl na světě mesalazin.

Mesalazin stále na trůně

A právě mesalazin je základním kamenem léčby nespecifických střevních zánětů dodnes. Účinně působí:

  1. při zvládání akutních vzplanutí,
  2. při udržování stavu bez výrazných příznaků,
  3. v prevenci vzniku rakoviny střev.

Jeho nosiče a lékové formy se stále zdokonalují. Cílem je zajistit co nejlepší využití v těle.

Sulfasalazin se již nepoužívá tolik jako dřív, ale stále velmi pomáhá těm nemocným s IBD, kteří kromě střevního zánětu trpí i kloubními obtížemi s ním spojenými (enteropatickou artritidou).

(luko)

Zdroje: 

www.jgld.ro/2013/4/1.pdf

www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/72239

ČERVENKOVÁ, Renata. Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-600-7.

 

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 3

Čtěte také

Nachlazení při IBD není radno přecházet

Nachlazení při IBD není radno přecházet

Fekální transplantace: když cizí stolice pomáhá

Pro osoby s onemocněním střev, u kterých převládají ve střevní mikroflóře škodlivé bakterie, může být vhodným řešením fekální transplantace....

Jak stres z Vánoc ovlivňuje střevní záněty?

Vánoce jsou svátky klidu, kdy se očekává, že každý bude šťastný a slavnostně naladěný. Nicméně je to i období,...

Jak jíst při střevních zánětech? Přečtěte si rozhovor s výživovou koučkou

Jak jíst při střevních zánětech? Přečtěte si rozhovor s výživovou koučkou

Léčebný režim při střevních zánětech: Proč je důležitý?

Léčebný režim při střevních zánětech: Proč je důležitý?

Není kortikoid jako kortikoid. V čem se liší?

S léčbou střevních zánětů neodmyslitelně souvisí kortikoidy. K těm ale patří hned několik různých látek, které lze podávat více...

Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Arabské trhy aneb Skrytá rizika číhající na turisty