Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení…
Miguel de Cervantes 1547-1616

Kmenové buňky: staronová naděje pro řešení střevních zánětů

Desítky časopisů, tisíce vědců, desetitisíce článků a jedna Nobelova cena. Kmenové buňky známe již dlouho, přesto jsou to jedny z hlavních vycházejících hvězd současné medicíny. Jak mohou pomoci nemocným se střevními záněty?

Kmenové buňky: staronová naděje pro řešení střevních zánětů
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Člověk vzniká z jedné jediné buňky. Tato tzv. zygota nese v jádře naši kompletní genetickou informaci – jednu polovinu od otce, druhou od matky. Zygota se rozdělí na 2 buňky naprosto totožné s původní, z nich vzniknou 4 buňky a tak dále. Postupně vyroste celý lidský jedinec, v jehož těle nese každá buňka tutéž kompletní genetickou informaci. Čím to, že tedy nejsme jen jednolitá buněčná masa?

  • Buňky, aby mohly tvořit různé orgány, postupně získávají specializaci.
  • K tomu dochází prostřednictvím nejrůznějších látek a působků, které zapříčiní „vypnutí“ některých genů a naopak zvýšenou aktivaci jiných.
  • Jde o složitý proces, jehož výsledkem jsou vysoce specializované buňky nejrůznějších tvarů, velikostí a schopností.

Nepopsaný list

Kmenová je ta buňka, která ještě nezískala žádnou orgánovou specializaci a teprve čeká na signál, který ji namíří určitým směrem. Nacházíme je nejen u nedovyvinutých zárodků (tzv. embryonální kmenové buňky), ale i v dospělém organismu. Většina tkání, jako například krev nebo vnitřní výstelka střeva, se totiž musí pravidelně obnovovat. A nové buňky nevznikají nijak jinak než právě dělením a specializací v těle dobře ukrytých buněk kmenových. Pravidlem, které ale neplatí absolutně, je, že embryonální kmenové buňky se mohou specializovat na jakýkoliv buněčný typ, zatímco u těch odebraných z již narozeného lidského jedince je variabilita omezená. Když se vědcům podaří odebrat kmenové buňky, mohou je nějaký čas pěstovat a množit. Klíčem k tomu, aby z nich vytvořili specializované buňky, je přidání stimulačních působků. Ty je třeba buďto znát a dodávat uměle, nebo kmenové buňky umístit do organismu, kde jsou tyto látky přítomné přirozeně.

Kauza píštěl 

Tým jihokorejských vědců se zabýval problémem uzavírání píštělí u Crohnovy choroby. To jsou „tunely“, které vznikají v důsledku zánětu a spojují buď jednu část střeva s jinou, vzdálenější, nebo střevo s jiným orgánem – třeba s močovým měchýřem nebo s povrchem kůže. Tyto píštěle je třeba odstraňovat – děje se tak chirurgickým sešitím či různými tkáňovými lepidly. Někdy se však s nimi nedělá nic. 

  • Jihokorejci v malé, ale jedinečné studii zkoušeli aplikovat do píštělí pacientů směs lepidla a kmenových buněk odebraných z vlastní tukové tkáně nemocných. 
  • Výsledky byly excelentní: tři čtvrtiny z 36 takto operovaných lidí měly ještě dva roky po zákroku píštěl zcela zarostlou.
  • K podobně uspokojivým výsledkům s různými úpravami postupu došla i celá řada dalších vědecko-chirurgických týmů.

Jemná záplata

Zánět vyvolává ve střevech zvředovatění a poškození sliznice. Vědci z univerzity v Kodani vyzkoušeli, zatím na myších, zajímavý postup: Ze střev odebrali kmenové buňky a z nich vypěstovali „záplaty“, které pak aplikovali na poškozené oblasti střevní sliznice nemocných myší. Buňky, umístěné do podmínek střeva, se rychle specializovaly na elementy sliznice a velmi usnadnily hojení zánětlivých poškození, které probíhalo pod záplatou.

Vynulování imunitního systému

Může se zdát zvláštní, že k léčbě střevních zánětů jsou vzácně využívány i krevní kmenové buňky – ty, které leží v kostní dřeni a vytvářejí nové krvinky a krevní destičky. Bílé krvinky totiž hrají hlavní roli v autoimunitním zánětu, který postihuje střevo, a za transplantací vlastních kmenových buněk krve se tak skrývá odvážný nápad: „resetovat“ imunitní systém.

  • Kmenové buňky jsou pacientovi odebrány a pak znovu aplikovány poté, co prodělá chemoterapii. Ta má odstranit všechny staré, „zmatené“, na vlastní buňky útočící bílé krvinky.
  • Jde o metodu s řadou rizik a nejasností, která však může znamenat naději pro lidi trpící těžkými, neustále se vracejícími formami střevních zánětů.
  • Pokud jde o člověka s vrozenou poruchou imunitního systému, nabízí se, zatím však spíše teoreticky, i možnost „výměny“ imunitního systému díky kmenovým buňkám od jiného dárce.

Čas rozhodne 

Pokud se cítíte zahlceni informacemi o kmenových buňkách, vězte, že to není zdaleka všechno. Jejich potenciál je obrovský a studie a pokusy probíhají ve spoustě oborů, střevní záněty nevyjímaje. Jestli budou některé z nich zavedeny do rutinní praxe, to by mělo ukázat příštích několik let.

(luko)

Zdroje:
www.medicalnewstoday.com
www.webmd.com
www.healthline.com
www.ncbi.nlm.nih.gov

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 2

Čtěte také

Jak přežít vánoční stres? Tipy (nejen) pro introverty…

Jak přežít vánoční stres? Tipy (nejen) pro introverty…

Na crohna i kolitidu platí mesalazin – v jakékoli podobě!

Mesalazin je látka používaná jako lék na nemoci ze skupiny idiopatických střevních zánětů. Princip účinku zatím není jednoznačně objasněn....

Dieta při ulcerózní kolitidě musí být ušitá na míru

Neexistuje univerzální dieta, která by byla vhodná pro všechny pacienty s ulcerózní kolitidou. U tohoto onemocnění, které přináší mnohé...

Léčba střevního zánětu: „zdola nahoru a odshora dolů“

Léčba střevního zánětu: „zdola nahoru a odshora dolů“

Jak jíst při střevních zánětech? Přečtěte si rozhovor s výživovou koučkou

Jak jíst při střevních zánětech? Přečtěte si rozhovor s výživovou koučkou

Třetí květnová sobota patří střevním zánětům

Nespecifickými střevními záněty (IBD) trpí ve světě asi 10 milionů lidí. Na 19. května je vyhlášen světový den zaměřený...

Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Klíšťová encefalitida a očkování