Nové poznatky ve výzkumu probiotik
Probiotika byla poprvé popsána v roce 1965 jako selektivní nepatogenní živé mikroorganizmy, některé tvořící součást komenzální flóry, které příznivě ovlivňují zdraví hostitele a prevenci či léčbu nemocí. V současné době jsou probiotika definována jako živé mikroorganizmy, které hostiteli poskytují zdravotní výhody, pokud jsou užívána v dostatečném množství jako součást potravy.
Za posledních pár let došlo k výraznému pokroku ve výzkumu probiotik, jehož cílem je zejména ozřejmit mechanizmus jejich účinku. Různé genomické a proteomické studie odhalují geny a proteiny podílející se na adaptaci probiotik v těle hostitele. Studie na buněčných kulturách a zvířecích modelech zdůrazňují úlohu probiotik při vývoji střeva, výživě, udržení mikrobiální rovnováhy, jejich cytoprotektivní efekt, bariérovou funkci a roli v oblasti přirozené imunity či zánětu. Co je však nejdůležitější, bylo popsáno také několik nových faktorů odvozených od probiotik, které jsou odpovědné za regulaci signálních drah hostitele, a zprostředkovávají tak jejich působení.
Článek poskytuje přehled nových poznatků od ledna 2008, pokroky v klinické praxi a nové údaje týkající se mechanizmu působení probiotik. Soustřeďuje se zejména na 2 oblasti, které nejvíce pomohly porozumět účinkům probiotik na molekulární úrovni, a to genomovou analýzu a funkční studie faktorů odvozených od probiotik.
(mik)
Zdroj:
- Curr Opin Gastroenterol. 2010 Mar; 26 (2): 95–101.

