Poznání vlastní nemoci a ochota brát léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení…
Miguel de Cervantes 1547-1616

Aminosalicyláty včera a dnes: klouby bez bolesti i Nobelova cena

Jak byl objeven lék, o který se dnes opírá léčba střevních zánětů? U jakých průlomů lékařské historie stál? Je to zajímavější, než si myslíte!

Aminosalicyláty včera a dnes: klouby bez bolesti i Nobelova cena
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Aminosalicyláty (sulfasalazin a především mesalazin) zaujímají v léčbě nespecifických střevních zánětů (IBD) zhruba stejně úctyhodné místo jako kyselina acetylsalicylová v léčbě horečky. A to nejen historicky, ale i chemicky. Jejich základní, protizánětlivou složkou je totiž 5-aminosalicylová kyselina, která se té acetylsalicylové hodně podobá.

Od revmatismu k nobelovi

Sulfasalazin vyvinula švédská profesorka medicíny Nana Svartzová koncem 30. let 20. století. Původně tento lék zamýšlela pro pacienty s jiným autoimunitním onemocněním – revmatoidní artritidou. Na toto bolestivé, deformující onemocnění kloubů zabíral sulfasalazin skvěle. Bystří revmatologové si však povšimli, že jejich pacientům trpícím současně revmatoidní artritidou i IBD tento lék ulevuje také od střevního zánětu. Od roku 1948 se tak sulfasalazin začal uplatňovat v léčbě ulcerózní kolitidy a později i Crohnovy nemoci.

Aminosalicyláty byly prvním lékem, který dokázal předcházet vzplanutím IBD a udržet střevní zánět trvale pod kontrolou. V roce 1974 si Nana Svartzová za svůj objev vysloužila nominaci na Nobelovu cenu.

Nežádoucí účinky stranou

Léčba sulfasalazinem však s sebou nesla mnoho nepříjemných nežádoucích účinků.

Další průlom v tomto směru učinili bangladéšský student Azad Khan a profesor Sidney Truelove, když v 70. letech 20. století na Oxfordské univerzitě zkoumali princip působení sulfasalazinu. Zjistili, že jen jedna jeho část, 5-aminosalicylová kyselina, působí léčebně na střevní zánět. Druhá složka, antibakteriální sulfapyridin, je pouze nosičem, který brání předčasnému vstřebání účinné látky. Zároveň přechází do krve a je zodpovědný za mnohé nežádoucí účinky.

Když pak farmaceuti vzali samotnou 5-aminosalicylovou kyselinu a připojili ji k jinému, nedráždivému nosiči, byl na světě mesalazin.

Mesalazin stále na trůně

A právě mesalazin je základním kamenem léčby nespecifických střevních zánětů dodnes. Účinně působí:

  1. při zvládání akutních vzplanutí,
  2. při udržování stavu bez výrazných příznaků,
  3. v prevenci vzniku rakoviny střev.

Jeho nosiče a lékové formy se stále zdokonalují. Cílem je zajistit co nejlepší využití v těle.

Sulfasalazin se již nepoužívá tolik jako dřív, ale stále velmi pomáhá těm nemocným s IBD, kteří kromě střevního zánětu trpí i kloubními obtížemi s ním spojenými (enteropatickou artritidou).

(luko)

Zdroje: 

www.jgld.ro/2013/4/1.pdf

www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/72239

ČERVENKOVÁ, Renata. Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-600-7.

 

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 3

Čtěte také

S vařečkou kolem světa – Tichomoří

S vařečkou kolem světa – Tichomoří

VSL3 jako pomocník na cestách i ochrana před relapsem

Nevolnost na dovolené. Snad každý jsme se s tím setkali. A pokud ne na vlastní kůži, tak z vyprávění...

Zima krade tělu vitamín D, pomozte mu jej doplnit

Pokud nepatříte mezi ty šťastné obyvatele naší planety, kteří si mohou celoročně užívat dostatečného slunečního svitu, hrozí vám, že...

Jak jíst při střevních zánětech? Přečtěte si rozhovor s výživovou koučkou

Jak jíst při střevních zánětech? Přečtěte si rozhovor s výživovou koučkou

Crohnova choroba – šest nejčastějších chyb, které narušují léčbu

Crohnova choroba – šest nejčastějších chyb, které narušují léčbu

Při Crohnově nemoci doplňujte chybějící kalorie

Crohnova choroba mluví do složení jídelníčku asi více než kterékoliv jiné onemocnění. Čemu se při jeho tvorbě vyhnout a...

Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Cílená biologická léčba